Zrod princezny

Takže je tu moje další povídka. Snad se bude líbit. Budu rád za každý komentár a hodnocení ;)


Alderaan, 5 let před bitvou o Yavin.


Věžové hodiny paláce Organů právě odbíjely poledne. Zástupy sluhů, kuchařů a všemožných posluhovačů tohoto urozeného rodu pobíhaly sem a tam. Do velké síně, s vysokým stropem, zlatě zdobenými zdmi a lustry, velkými okny přinášely na velký stůl, neméně zdobený, všemožné druhy jídel. Od malých sladkých dezertních dortů, plněných místními jahodami až po až po lahodně vonícím masu Keela, dováženého až z Kashyyku. Šéfkuchař Zelden Fighen zmateně koukal a okřikoval práci kuchtíků.


„Edgare, dej ty láhve blíž k čelům stolu!"
„Filene, polož koření doprostřed stolu! Proboha, to musím snad všechno dělat sám?!"
Zelden nevydržel schopnosti svých kuchtíku, které považoval za neschopnosti a vyběhl k nejbližšímu chlapci, udělil mu pohlavek a odstrčil ho.
„Takhle to máš dávat, ne tak jak to děláš!" okřikoval Zelden a předváděl správné pozice pro příbory. Snad je to od něj přirozené. Zelden Fighen, čtyřicetiletý Twi'lek vyrůstal na planetě zpustošené válkou. Poznal hlad, bídu a všechny účinky války dost na to, aby se už nekrčil pod diktátorským systém vlády Separatistů, či jiné vlády. Teď v dobách Impéria často při práci uvažoval, co bylo lepší. Zkorumpovaná Republika, nebo absolutistická vláda Impéria? Na tyto myšlenky nebyl čas. Blížil se obřad, kdy se Leia, dcera prince a senátora Baila Organy, stane právoplatnou princeznou Alderaanu. Dnes bude oběd, kdy se to malé budoucí vládkyni sdělí.
Do místnosti vstoupil muž, oblečený v modrém kroji, přirozeném pro prince Alderaanu. Usmíval se nad tím, když zahlédl šefkuchaře Fighena jak pohlavkuje svého soka.
„Ale Zeldene, copak nevíš, že děti jsou naše budoucnost?" ťuknul do ramene Zeldena přicházející muž. Šefkuchař se zmateně a mrštně otočil, že div neudeřily jeho leky prince do tváře. Přivítal ho úklonou a vlídným úsměvem.
„Princi Organo."
„Zeldene, prosím tě, známe se už tolik let. Kolikrát ti mám říkat, že mi máš říkat Baile?" usmál se princ.
„Neustále, princi... Baile."
„Aspoň že jsi to trochu změnil. Jak probíhá příprava? Nic se nesmí pokazit. Dnes je Leiin velký den."
„Přípravy jsou v konečné fázi. Jídlo je připraveno. Může se nosit na stůl."
Tuto větu uslyšel jeden z pohlavkovaných kuchtíků. Zašklebil se na Zeldana. Ten naznačil rukou pohlavek, což Bail zpozoroval.
„Vše v pořádku, Zeldane?"
„Ech.. samozřejmě. Jen jsem ukazoval kuchtíkovi, kam má položit salát z Naboo." odvětil Zeldan.
„Zvláštní. Žádný salát nenese." uculil se Bail.
„Princi, já - "
„Nechám tě být, Zeldane. Máš jistě práci. Řeknu ženě, že oběd bude za chvíli."
„Princi." uklonil se znova.
Bail odkráčel zpět do svých komnat za Brehou, za svou manželkou. Šéfkuchař okřiknul kuchtíky, aby přidali.


Princ zaťukal na dveře pokoje Leiy.
„Leio. Leio? Smím dál?"
Nikdo neodpovídal. Otevřel dveře a vešel dovnitř. Porozhlédl se po pokoji přes postel až po skříně a zjistil, že Leia tam nebyla.
„Leio? Jestli tohle má být nějaká hra, tak dobře víš, že hry rád nemám." křičel po místnosti Bail.
Zaslechl tlukot podpatků. Ohlédl se a spatřil svou ženu Brehu, v tmavé modrých šatech, podobného odstínu, co měl na sobě. Nasazovala si náušnici s drahokamem z Ilumu.
„Co se děje, Baile? Oběd je připraven, proč nejdeš?"
„Hledám Leiu. Nevíš, kde je?" zeptal se.
„Leia? Ta by měla být v pokoji? Není tam snad?"
„To je právě to, není."
„To je nemožné." odporovala Breha.
„Podívej se dovnitř a zjistíš, že je to pravda."
Vešla dovnitř a zjistila, že tam opravdu není. Bail se mezitím opíral o futro dveří do doby, než ho Breha zavolala.
„Baile."
„Ano, co se děje?"
Zmateně vešel a odpovědí mu bylo to, jak Breha držela svázaný provaz z prostěradel, visící dolů z okna.
„Támhle je! Je zase s tím Bonterim." ukázal Bail na chlapce, společně s Leiou.
„Jdu pro ní. Ty běž zatím do hodovního sálu. Přijdeme."
„Dobře Baile. Buď na ní hodný. Je to naše dcera. Aspoň si to musí myslet. A tak to musí zůstat."
„Jak si přeješ, drahá." odpověděl a políbil svou ženu na tvář.


Na lavičce seděla Leia společně se synem senátora Luxe Bonteriho, s malým Plo Bonterim. Měl po matce modré oči a nebojácnost a po otcovi hnědé vlasy a politické nadání. Jejich láska tkvěla už dlouho, co už zpozoroval Bail. Ale nesouhlasil s tím. Chtěl, aby byla sama, podle Jediského kodexu. Takže nějaké známosti byly pro něj nepřijatelné.
„Tady máš." podal Leie kousek dřívka ve tvaru srdce, na kterém bylo vyryté L + P.
„Plo, to je tak - " nedořekla větu Leia, protože ji Plo dal před ústa prst.
„Už nic neříkej."
Pohladil ji její hnědé vlasy a chtěl ji políbit. Budoucí princezna pochopila, co chce udělat a jen zavřela oči a čekala. Jejich rty se přibližovaly. Už cítil její parfém, který využívala jen na setkání s ním. Těsně před polibkem se ozval křik.
„Leio!"
Ta zaklela, což se na princeznu úplně nehodí. Každý den měla hodiny jazyků, politiky, pohybu princezen a mluvy. Což se na ní dvakrát nezapůsobilo.
„Co je, tati?!" zakřičela Leia.
„Bude oběd. Pojď!" odpověděl.
„Já – nemám hlad!" namítnula."
Plo jen koukal ze strany na stranu, jak se dva členové rodiny Organů hádají.
„Ale půjdeš. Jsem tvůj otec a budeš mě poslouchat!"
„Ženy mají právo říkat a dělat co chtějí." řekla a políbila Ploa. Ten jen zavřel oči a hladil ji po vlasech. To už nervy Baila nevydržely a chytl Leiu za ruku a odvlekl ji pryč ze zahrady zpět do paláce. Ta ještě zamávala Ploovi, který její zamávání opětoval.


Senátor odvedl svou dceru k její matce. Leia si sedla na pohovku pod oknem do zahrady.
„Tak povídej matce. Povídej, kde jsi byla. A s kým!" křičel.
„S Plo Bonterim." odsekla a tiskla v ruce jeho dárek.
„Ale Baile, je to jen láska. Copak mi byli jiní?" snažila se Breha zmírnit situaci.
„Ty ji snad v tom podporuješ?" křikl Bail.
„Prosím tě, Leio, běž se připravit na oběd." usmála se Breha na svou dceru. Ta vyběhla do svého pokoje a práskla s dveřmi. Bail ještě chtěl zlostí vyběhnout za ní, ale Breha ho zastavila.
„Baile, to ji snad chceš obrat lásku? Je na to dost stará, nemyslíš?" řekla Breha. Bail ji chytl za ramena a pravil:
„Breho, věř, že to dělám pro její dobro. Jediové byli a budou ochránci míru. Já znám jejich pravidla. I to, že nesmějí mít žádné závazky."
„Takže kvůli nějakému hloupému pravidlu se nebude Leia vdávat? Že z ní bude nějaká politická jeptiška? To je tak absurdní."
„Kvůli ztrátě svého bližního u lidí nastává zlost a hněv. Mohla by se stát tím, co mají Jediové zničit. Proto musí vést osamělý život, chápeš?"


„Ne, tohle nikdy nepochopím."


POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ