Invaze na Rubbii

Po rozlehlé, travnaté pláni pochodoval oddíl. Po zuby ozbrojení humanoidi navlečení do jakýchsi „brnění”. V rukou měli amfityče připravené k boji. Jejich zohyzděné obličeje vyvolávaly odpor, ale zároveň i úctu.

„Vongové jsou tady...” řekl jeden z novorepublikových vojáků schovaných v provizorním zákopu. Následně se ozval výbuch a přímo pod prvními řadami yuuzhan vongské formace. „Palte!” zaječel velitel. Nikdo však nevěděl odkud, ale do zákopu začaly padat hroudy rozžhavené plazmy. „Skipy! Zpátky do vesnice!” začali křičet vojáci a dali se na ústup. Ze vzduchu se opět přiblížila letka koralskiperů a znovu vychrlila plazmu. Zbytky yuuzhan vongské formace se přikrčily a vystřelily několik dunibrouků. Ti zasáhly vojáky s nevídanou přesností. Do vesnice se vrátilo jen pár mužů.

Ve vesnici žilo již jen několik desítek ribínů, ale všichni byli připraveni bránit svou vesnici proti invazi Vongů. Poslední týdny to byla předsunutá základna před hlavním městem planety Rubbie. Byla tam asi padesáti členná posádka. Ta však nyní ležela v zákopech.

„Vypadněte, všichni, Vongové se blíží...” Zaječel Ford, jeden z posledních klonů ve vesnici. I hrdí vesničané nyní vzali nohy na ramena. Doufali, že by se mohli s Yuuzhan Vongy rovnat, ale po té co zjistili co udělali s vycvičenými vojáky Nové republiky, vzali co kde bylo a za hluku blasterů běželi k Riubii. Koralskipery jim však odřízly cestu. Neměli na výběr. Vrátili se do vesnice a přidali se k vojákům. Za nedlouho zbyli už jen dva ribíni. Uchýlili se do jedné z chatrčí a po očku se dívali, co se venku děje. Pak se rozrazili dveře a dovnitř vešel jeden pomalovaný Yuuzhan Vong. Chytil oba ribíny a vyvedl je ven. Tam se rozmáchl svou amfityčí a oběma naráz srazil vaz.

V Riubii se mezitím stavěly barikády. Všechna okna byla z půli zazděna a vojáci montovali generátory štítů. Všude nyní vlály modré vlajky s červenočerným kruhem. Ribíni vytáhli zbraně a chystali se na boj. Avšak nedočkali se. Yuuzhan Vongové se stáhli. Jen tu a tam proletěly nad městem koralskipery.

Jednou však se stala zvláštní věc. Země se příšerně otřásla. Ribíni vzali své zbraně a připravili se na útok. Následoval však další otřes. Silnější, než byl ten předešlý. A další a další. Jedna budova se sesula. „O tom jsem už slyšel.”, řekl rebublikový voják, „To už udělali na planetě...”, následoval další otřes, „...Sernipidal. Způsobili obří gravitační anomálii.” „Hm, ale na nás žádnej měsíc nepadá.”, řekl po chvilce jakýsi důstojník. „Ford má pravdu.”, přitakal jinný voják. „Dovin basalové vytváří miniaturní černé díry...” Přerušil ho však Ford „Tak tenhle jí udělal trochu větší...”

Následoval ještě jeden otřes a pak celá planeta zmizela. „Úkol splněn Nome anore.” řekl velitel Yuuzhan Vongů k villipovi, ze kterého se ozvalo. „Výborně. a nyní zadejte směr Coruscant!”