Invictus

Prolog : Sledujte příběhy vojáků civilistu, kteří po nevydařené misi se musí uchýlit do vyhnanství.Separatisti obsadili jedinou cestu na území republiky.Plukovník Traviss se rozhodl vydat do neprobádaných končin.Co vše naleznou za bytosti a jestli naleznou cestu domů.

Zvuky bitvy se ozývaly do dálky jako hrom mezi horami.Klonové jednotky bojovaly proti droidské armádě ve snaze zachránit lid této planety. „Generále ..tady je Traviss .Máme senátorovu rodinu i senátora.“ V komliku se ozývalo svištění jediskeho meče a padání droidu k zemi. „Rozumím výsadkové lodě jsou na cestě.Naloďte se na křižník a vyřiďte ať na nás ještě pár lodí počká.“ „Rozumím.“

Čtyři klonoví vojáci v šedé zbroji a modrým průzorem na helmě se plahočili džunglí na planetě Catraeth.Za sebou táhli rodinu senátora této planety.Padesátiletou ženu a muže s jejich dětmi.Klukovi bylo 14let.Jeho sestře bylo 19let.Pracovala pro svého otce jako jeho asistentka a měla v úmyslu se stát jednou taky senátorkou. „Už nemůžu, mám zlomenou nohu !“ozvala se matka.
„Paní Teď nemůžeme zastavovat.Už je to jen kousek a lodě vás odvezou do bezpečí.“ Řekl Treviss.
S podáním ruky která naznačovala že se má zvednout a že on jí pomůže. „Grigsi,Terlingu krýjte nám záda budete posledními.Hisi ty jdi první.Pane senátore snažte se ať jste s dětmi někde uprostřed.Jdeme !“

Cestou kde měli být vyzvednuti natrefili na čtyři droidy před nimi, ale His je pár ranama poslal k zemi. Traviss si přiblížil komlink víc k ústům aby mohl zavolat generálovi Utredovi. „Generále jak jde evakuace všech lidí na planetě ?“ „Už jich tu moc nezbylo.Někteří byli zabiti.Deset tisíc se nám jich podařilo zachránit jsou naloďováni na křižníky , ale jde to pomalu.Zničili jeden křižník.Kapitán Vetr je mrtvý.“ Traviss si povzdech a odpověděl : „Rozumím pane.“

Jakmile skupina dorazila na místo přistání uviděli jednu z největších evakuací této války.Přistávalo a odlétávalo stovky lodí. „No ták pojďte musíme vás dostat odsud.“ Řekl Traviss. „Jdi jim říct pilotům ať ještě neodlétávají.“Kývl Traviss na Hise. „Pane už nemají místo jeden z rodičů musí jít na druhou loď !“
„Dobrá otec půjde s dětmi sem a vy madam jděte támhle.“ Ukázal prstem Treviss.

Poté šla slyšet série výbuchů v dálce. „Vojáku ! Co to tam supové bombardují ?!“ zeptal se Grigs vojáka co stál vedle něj. „Pane tam jsou pozice generála Utreda“
Traviss to uslyšel a okamžitě se o pokusil kontaktovat.Ale marně ozývalo se jen syčení komlínků.
„Daiku ! Reste !Tady Treviss už potřebujeme vyzvednout mise splněna.“ Po chvíli před nimi přistála výsadková loď se zeleným maskováním.Komando o čtyř mužích nastoupilo a s výsadkovou lodí zmizeli v oblacích.

Při letu na loď viděli explodovat další křižník.Teď už zbýval jenom.Vrata hangáru byla neustále rozevřená a výsadkové lodě proudily všemi směry.V hangáru na ně čekal muž.Vysoký ,staršího věku se šednoucími vlasy.Když se otevřely dveře výsadkové lodě udělal krok v před a promluvil dřív než Traviss. „Výsadková loď se ženou senátora Frida byla sestřelena.Senátor přistál s dětmi v pořádku , ale musím vás požádat, aby jste se tam vrátili Travissi.“
„Žádný problém pane.Myslíte, že přežila Admirále ?“ „Je to možné proto si pospěš…“ V tom ho přerušilo hlášení v rozhlasech které říkalo, že se má dostavit na můstek. „Pojďte semnou !“

Když konečně se prodrali přes tisíce žen ,dětí a mužů tak se dostali konečně na můstek. „Admirále fregaty separatistů ! Je jich moc dlouho nevydržíme už nám zasáhli hlavní motory a štíty co nevidět selžou !“ „Dobrá.Travissi na spodku je k nám připoutaná loď. Arquitens-class light cruiser.
Vem si ji a se svými lidmi do ní nacpi co nejvíc civilistů vojáku a pilotů.Je tam jen šest stíhaček v jejím hangáru.“ Traviss který měl jediný sundanou helmu ze svého týmu zvedl obočí. „Je speciálně upravená tak proto má hangár.Prostě si vem co nejvíc lidí a i nejlepší vojáky protože separatisti obsadili jedinou hyperprostorovou trasu, která vede na území republiky. Vem si tady kapitána Danala .“ Ukázoval s nataženým prstem na kapitáne který o informoval o fregatách.
„A co vy pane ?“ „Admirál musí se svou lodí padnout.“ Traviss se zamračil. „Nemusí ! Pojďte pane !“
„Nestrácej čas jděte !“
Nejhorší na tom pro Travisse bylo že měl vybrat 750 lidí vojáků,pilotů civilistů. V hloubi duše se mu dělalo špatně měl si hrát na boha.Koho nechá žít a koho nechá zemřít. „Kapitáne seberte všechny své lidi z můstku já jdu najít kapitána Orda.V rotě má 10 mediků a jeho muži i on se budou hodit.Grigsi najdi senátora s dětmi a už je tam vezmi ať naše mise nebyla zbytečná. Terlingu ty jdi najít poručíka Fleita a vezmi 18 jeho mužů.Do každé arc-170 se vejdou tři muži.“ „rozkaz pane.“ Terlingovi se taky dělalo špatně , ale skrýval to pod helmou dobře.Hádal, že i jeho bratrům se dělalo špatně jenže bal se že to nestihnou, protože štíty už skoro odešly a lítaly jiskry.

„Hisi ty si vem pár civilistů a naložte co nejvíce zásob.Ti co ti pomůžou poletí s námi i jejich rodiny jasné ?“ „Ano pane.“ Všichni muži se rozutekli na všechny strany.Travisse už bolela pusa z toho jak rychle musel mluvit. Teď si vzpomněl že ji bude muset zas otevřít. „Daiku ! Reste ! Dostaňte se s výsadkovou lodí do hangáru toho lehkého křižníku nějaké místo tam ještě je.“ Traviss konečně zavřel ústa.Ulevilo se mu, ale teď musel rychle na ten křižník. Musel překonat opět tisíce lidí aby se dostal až ke kapitánu Ordovi.Řekl mu co se děje a taky mu řekl že potřebuje všechny jeho muže i jeho.

Když už všichni potřební byli v lehkém křižníku teď měl vydat rozkaz kdo bude žit a kdo ne. „Pouštějte hlavně děti !“ „Bude to zmatek veliteli nezadržíme je. Bude to vlna.“ Hlásil Terling Travissovi.
Dobrá Kapitáne Danale vyhlaste to. Najednou Traviss i jeho muži uslyšeli jekot.Lidi se hrnuli jako lavina.Ti co spadli někde na chodbě byli ve zmatku ušlapáni. Traviss který byl přededveřmi slyšel hlásek malé holičké která, brečela a volala mámu která ji ve zmatku ztratila.Šel proti davu a srdce mu nedalo a holčičku vzal do náručí a odnesl jí na loď. „Terlingu kolik lidí je už na lodi ?“Ptal se Grigs svého nejlepšího přítele který hlídal dveře a od oka počítal lidi. „Už jich tam je tak 650 i s našimi muži pokud není plna Rota kapitána Orda.“Najednou uslyšel z komlinku jak ho Traviss žádá aby zavřeli už dveře že se musí odpoutat. „Ale pane ještě se tam vleze sto lidí.“ „Udělej to nebo zemřeme!!“
Grigs s Terlingem zavřeli dveře a je jasné že jim to lámalo srdce ,ale museli.Bylo taky jasné že lidi se budou chtít dostat na loď a bylo mu dopláče.Do toho viděl jak jeho bratři tam venku jsou klidní,ale věděl že pod helmou musí být nešťastní z toho co slyšeli. „Dveře zavřeny pane !“

Na můstku lehkého křižníku se zabydlovali Danalovi muži jako svoje nové posty. „Dveře jsou zavřené už nás odpoutejte !“ Z pod Venatoru vyletěl lehký křižník a z oken můstku šlo vidět jak venator pod náporem palby vybuchl. Zachrané moduly odstartovaly, ale všechny byly sestřeleny. „Skočte s lodí do hyperprostoru.“ „Kam pane ?“ „Kamkoliv hlavně někam.“ Odpověděl Danal.

Na můstek přišel Traviss se svými muži.Helmy pod pažemi a v očích slzy.Danal , který byl obyčejný člověk nevěděl jaké tito kloni mají city. „Svolejte všechny ty lidi do hangáru.Je tam nejvíc místa a taky všichni uvidí a uslyší co jim chci říct.“ „Ano veliteli.“

Poté co veškerý personál i civilisti byli svoláni do hangáru který byl veliký asi jako hangár na B-Nebulonu se naskládali všichni lidé.Okolo zdí byly můstky na které se dalo dostat pomocí schodů.Otevřely se dveře a z nich vyšel Traviss s jeho skupinou a kapitánem Ordou s Kapitánem Danalem.Všichni až na Travisse se zastavili před schodama. Vyšel po schodech a na můstku se otočil čelem k lidem. „Vojáci..civilisté…lidé…Dnes toho bylo na nás všechny moc.Ztratili jsme své přátele…své kolegy a své příbuzné.Ocitli jsme se zde na této lodi která bude na nějaký čas naším domovem.Podle toho co mi řekl kapitán Danal jsme daleko od republikového území a od jakékoli hyperprostorové trasy která by nás tam zavedla.“ Lidé se zděsili a začali si mumlat. „Tak jsem se rozhodl že poletíme do neprobádaných končin kde ještě nikdo od republiky nebyl.Zkusíme tam najít cestu na území republiky.Budeme zkoumat nové planety a život na nich.Rád bych vám řekl že se nám povede najít trasu která povede domů.Ale to nemůžu a neřeknu vám ani jak dlouho to muže trvat.Každý dospělý člověk bude muset něco dělat ať kuchaře nebo učitele pro malé děti“
Traviss pohlédl na dveře na kterých bylo napsáno jméno lodi. „Invictus.“
„Vítejte na lodi Invictus.“