Qui Gon Jinn - Xanatosův pád

Tolik nadějí jsem do tebe vkládal. Říkal jsem si, že se na tebe pověsim a pomůžu ti vypilovávat všechny mouchy... a ty mě takhle zklameš. Předem se chci omluvit, že tento komentář bude opravdu kritický.
Zatímco předchozí část povídky měla nějaký reálný základ a byla uvěřitelná , první slovo, jež mě napadlo (a to říkám zcela upřímně a zároveň se za to omlouvám) při dočtení této povídky je "fraška". Je tam tolik absurdností. Nechť započne výčet:

1) Kdyby Jediové zjistili, že je nějaká planeta zotročena, vyslali by několik zkušených mistrů , aby to prošetřili. Ne jednoho rytíře a nějakou ženskou. A navíc s vědomím, že führer toho všeho je jeho táta.
2) Za deset minut letu stíhačkou se nikdo moc nesblíží.
3) Deset minut letu hyperprostorem trvá možná tak cesta přes jednu soustavu.
4) Jak mohl ten sluha vědět, že jsou to Jediové? Vždyť mu to neřekli.
4) Jediové nikdy nevyhrožují smrtí. (Navíc věta "Ukonči toto otroctví! Nebo tě zabiju!" mi přijde prostě divná už od základu.)
5) Zabije kvůli někomu někoho a pak zabije toho někoho kvůli komu zabil toho někoho kvůli někomu, kdo umře kvůli němu. Proto zabije všechny okolo. Not bad.
A to jsem dost stručný. Dalo by se toho najít mnohem víc. Ale je půl jedný a já na to nemám náladu.

Jinak platí skoro vše, co jsem uvedl pod předchozí povídku.
Nejvíc mi vadí, že moc často povídky nehodnotím. A když už, tak se zaměřím spíš na ty začínající autory, kterým to psaní zatím moc nejde (nic proti tobě, tak to prostě je) a dám si tu práci s vypsáním chyb, (při čemž hlavní podstatou problému je skoro vždycky uspěchanost) tak oni už zašlou ke schválení další povídku, kterou pravděpodobně psali stejně dlouho jako já ten komentář.
Momentálně za 1*, ale opovaž se to vzdát! Hůl jsem nad tebou takříkajíc ještě nezlomil.

PS: Omlouvám se za ten přebytek HTML tagů - nějak jsem jim propadl.