Otázky

Povídka se mi moc líbila :). Velmi se mi líbí jak popisuješ pocity, je vidět že už máš nějakou praxi. Akorát bych měl jednu výhradu jediové se nepíšou s velkým J.

„Vyslyš každého, ale ponech si svůj úsudek.“

Výborná povídka, další důkaz že SW není jen o násilí a tupém vraždení v bitvách.

Don't ask, if you don't care.

Trochu krátké, vážně asi trochu bez příběhu nebo spádu a navíc se ti tam často opakovalo slovo mladík, ale tahle povídka byla zaměřená spíš na citovou stránku věci a bylo to opravdu dojemné, navíc už dlouho jsem čekala jestli někdo bude psát o Ahsočině odchodu a hle dočkala jsem se. :)

"Ne každý, kdo bloudí, je ztracen." - J.R.R. Tolkien

Trochu by som ťa poopravil - poviedka nie je bez deja. Je presne časovo ohraničená, s dobre známym prostredím a všetky podstatné detaily poznáme. Práve preto nie je potrebné klásť dôraz na príbeh, ktorý vysvetlený je, ale práve na to "okolie".

Osobne si myslím, že poviedka, ktorá nie je založená na akcii, ale skôr na opisoch a citovej, psychologickej zložke, je na napísanie omnoho náročnejšia. Je umením vyjadriť pocity tými správnymi slovami tak, aby im každý rozumel a našiel si v nich to svoje. Akési čaro zahalené vo vnútorných myšlienkach, pri ktorých ma človek pocit, že sú jeho vlastné...

V mnohých ohľadoch sa ti to podarilo. Tomu, čo si chcela vyjadriť, som plne rozumel, zaujalo ma to, donútilo o tom premýšľať. Preto nie je dôvod odsúvať túto poviedku "do úzadia" a dúfať, že ju čitatelia prijmú. Zvolila si si vhodnú tému, čitateľsky lákavú. Nepochybujem o tom, že by bola väčšine čitateľov blízka.

Taktiež si nemyslím, že by bola poviedka prikrátka. Ak uvážim náplň a tému poviedky, vystihnutá podstata bola. Mohla by si ju rozpísať viac, ale myslím si, že keby bola poviedka dvojnásobného rozsahu, už by samotná pointa tvojho diela nestačila. Musela by si vytiahnuť viac... nový, širší príbeh, s ktorým by sa už väčšina nemusela zhodovať. Takto si vystihla to podstatné a čo je najdôležitejšie, mňa ako čitateľa poviedka obsahovo uspokojila. Nebolo toho málo, ale ani veľa a vyhla si sa tak možným chybám.

Ako dievča máš prirodzený talent vystihnúť opisy citov a prostredia (to je to, čo opačnému pohlaviu často chýba). Zvolila si tie správne slová na správnych miestach. Nebolo to prehnané, ani príliš nejasné (čiže nedostatočné) a zbytok - to, čo som potreboval, som si hravo domyslel.

Vedieť správne napísať takú poviedku vyžaduje dôraz na slová a konštrukciu viet. A tu by bol môj prvý postreh (alebo rada). Tvoju poviedku mierne zrážali niektoré fakty a vlastnosti tvojho rozprávania. Predovšetkým to bolo časté používanie čiarok. Používala si ich aj tam, kde potrebné neboli (pozri si písanie čiarok pri spojkách), ale predovšetkým som problémovo videl neoddeľovanie viet. Ak chceš vyjadriť nejaký cit, je potrebné vedieť správne narábať s prestávkami v deji. Mal som dojem, akoby si sa snažila umelo predĺžiť vety, aby neboli prikrátke a aby text pôsobil dospelejšie a dôstojnejšie. Niekedy sa to však nedá. Preto by som ti poradil, aby si sa nebála častejšie ukončovať vety. Bodka má vo vete špecifickú úlohu a nie je možné ju substituovať čiarkou. Pri bodke vzniká dlhšia pauza, ktorá keď sa správne použije, dopomôže ti vyjadriť ten cit, ktorý potrebuješ. Neboj sa jednoslovných viet. Tá prestávka medzi vetami kladie ten správny dôraz a zvýrazní to slovo (cit), ktorý chceš.

Zároveň musím poznamenať, že niekedy sa ti v texte spájali súvetia, ktorých vety by logicky spojené byť nemali a žiadali si vetu ukončiť. Zvolím si príklad, ktorý ti možno ozrejmí, čo mám na mysli: "Náhle začal zpomalovat, ne proud, ten běžel dál, jako nekonečná řeka, ale Anakin zastavoval, již neviděl děj v celé galaxii, neviděl všechny ty planety, všechna ta města, viděl Ahsoku."
To je jednoducho príliš mnoho menej výrazných prestávok v texte. Myšlienky pôsobia neutriedene.
Osobne by som tú vetu rozdelil aj na tri samostatné vety s tým, že posledná veta by bola: Videl Ahsoku. To posledné slovo by zdôraznilo myšlienku toho celého. Práve to je to miesto, kde by som kládol dôraz.

Taktiež musím zdôrazniť až príliš časté opakovanie niektorých slov. Asi 4x som v texte zaznamenal použitie rovnakého slova v jednej vete. Nie je to chyba sama o sebe, ale časté opakovanie pri takejto dĺžke textu pôsobí rušivo. Časom som nerobil nič iné, len rátal čiarky a počet rovnakých slov, čo ma pochopiteľne odpútavalo od príbehu.

Okrem tých pár chýb v texte a drobných chybičiek (pravdepodobne) z nepozornosti (písanie priamej reči), nemám k poviedke iné výhrady. Príbeh sa mi páčil, bol príjemný a oddychový. Vyvolával vo mne spomienky na TCW, porovnával som si svoje predstavy s tými tvojimi a dopĺňal si niektoré detaily. Myslím si, že hodnotenie 8* bude adekvátne aj napriek tomu, že sa jedná o rozsahovo kratšiu poviedku s menším priestorom. Na "rozbeh" a vhupnutie do neznámych vôd poviedok bez akcie, to bolo viac ako slušné. Na záver dodám už len otrepané frázy ako: Dúfam, že prijmeš môj komentár pozitívne a že ti pomôže v ďalšom rozvoji, že ho nebudeš vnímať ako kritický, pretože by ti mal pomôcť a mala by si si z neho vybrať to, čo je pre teba podstatné a samozrejme, že ti želám veľa šťastia do ďalšieho písania a že nadviažeš na túto poviedku a prinesieš nám, čitateľom, aspoň podobný zážitok.

V první řadě se vůbec neomlouvej za to, že tvoje povídka není plná násilí, rvaček a bojů. Jsem si jistá, že se tady nachází spousta uživatelů, kteří naopak takové povídky vítají, nehledě na to, že jsou svým způsobem těžší na sepsání a pro mě mají větší uměleckou hodnotu.
Upřímně ti gratuluji, protože v této tvé povídce je vidět velký posun, některé její částí byly už téměř dokonalé! Pokud budeš pokračovat v tomhle duchu vypravování (a klidně přitom můžeš psát i o bojích), máš velkou šanci se vypracovat na velice dobrou spisovatelskou úroveň. Je vidět, že máš cit pro opisy a pocity, že tušíš, jakým způsobem na čtenáře zapůsobit a pomocí písmen jim předat tu určitou emoci, kterou jim zrovna předat chceš. Stačí se v tom jenom ještě trochu pocvičit.

V textu jsem taky narazila na několik drobných chyb, které ale vypadají jako způsobené z nepozornosti, jinak je povídka gramaticky zdařilá. Dávej si pozor na opakování slov, máš k nim trochu sklony :) Jsou to drobnosti, ale jsou důležité.
Co mi při čtení ale docela vadilo, bylo slovo "mladík". Nejen, že se ti tam opakovalo opravdu často, navíc mi jeho použití nepřipadá vhodné, poněvadž Anakin (ačkoli to věkem skutečně byl mladík) v tu dobu už přece jenom získal nějakou přestiž a taky zastával funkci mistra cvičícího Padawana. Tvoje označení "mladík" ho v téhle povídce pomyslně degraduje na mladého chlapce bez zkušeností. Kdyby jsi psala o Anakinovi a Obi-Wanovi, neřekla bych půl slova, ale protože píšeš o Anakinovi a Ahsoce, označení mladík se sem nehodí a tudíž řeknu/napíšu víc než půl slova :D

To je všechno, o čem jsem se chtěla zmínit, aby jsi věděla na čem ještě zapracovat. Jinak jsi ale opravdu mile překvapila a udělala mi radost. Troufám si tvrdit, že tahle povídka je tvoje nejlepší a že bude záhy překonána tvou další povídkou, která zase bude o krok blíž k dokonalosti. Máš na psaní talent, to je vidět, takže ti moc držím palce v jeho rozvíjení a těším se na další překvapení! ;)

Každý z nás může být Jedi. Stačí jen naslouchat Síle...

Vskutku podarená poviedka :)

Vybrala si si lákavú tému a tým si zaujala väčšinu fanúšikov Clone Wars. Príbeh bol reálny - kľudne si viem predstaviť, že to po Ahsokinom odchode z Chrámu vyzeralo presne takto isto. Tiež ťa musím pochváliť za vykreslenie Anakina. Autentické postavy sa ťažko vykresľujú, no tebe sa to podľa mňa podarilo dokonale.
Strašne sa mi páčil úsek: - „Kéž by se to bylo nikdy nestalo!“ vykřikl náhle. Ozvěna se ozývala okolními chodbami. Jeho výkřik probudil několik Jediů, všichni však zůstali v pokojích, jako by si s ním radši nechtěli nic začínat, jen za rohem se objevilo několik párů zvědavých očí. - presne takto by som si aj ja predstavoval, že Anakin bude reagovať.

Vyjadrovanie pocitov v takejto písanej forme ti naozaj ide a v ďalších dielach môžeš na tom stavať.
Máš v texte aj drobné chybičky - ale tie už rozobrali "kolegovia" predo mnou. Hlavne si v budúcnosti dávaj pozor na to písanie čiarky a nespájaj ňou vety, ktoré sa k sebe vôbec nehodia.

Ale inak mám z poviedky naozaj dobrý dojem a hodnotím ju na 9 hviezdičiek.

"Obi-Wan... there is good in him… I know. I know there is… still…" ―Padmé Amidala's final words

Velmi podařené.

Všichni se měníme, když se nad tím zamyslíte, všichni jsme rozdílní lidé napříč svými životy. A to je v pořádku, to je dobré, musíš se stále posouvat, dokud si pamatuješ všechny ty lidi, kterými jsi býval