Hra temnoty- Písek a krev

20 BBY, Korriban.

,,Áááááá !!! “ Ozval se v doposud klidné Korribanské krajině výkřik, to se první z klonových vojáků sesunul k oranžové zemi, která se okamžité začala barvit do ruda. Nad již mrtvým tělem se sklání postava, celá oděná v bohatě zdobené černé robě, držíc sithský meč, ze kterého ještě odkapávala červená tekutina.,, Ty pse, pomstím Kliďase! “ Zařve další v čistě bílém brnění a už zaměřuje svojí puškou černou postavu. Má to snad být její konec?

Krajinou se ozve výstřel, ovšem nepochází od oné pušky a klon padá k zemi s ošklivou ránou v hrudi. ,, Sakra, měl si na nás, počkat! “ Křikne naštvaně hlas za onou postavou, ta se otočí a sundá kápi. Odhalí svůj světlý, čtyřicetiletý, mužský obličej, patřící člověku pomalovaný sithským tetováním.

Před sebou vidí přibíhajících osm vojáků v šedých kabátech až po kolena a oválných přilbách s černými hledími, pevně svírajících blastery.

Sith nahodí samolibý úšklebek a pobaveně odpoví hlubokým temným hlasem. ,, Musel jsem využít moment překvapení, dokud jsme to měli. “ Voják Chissské rasy už nic neříká a jen kývne.

,, Dobrá jdeme, chrám nepočká. “ Zavelí potom a vyrazí stále s taseným mečem, do lůna temného chrámu, který se před nimi tyčil, jeho vojáci hned za ním.
Snad tady najdeme to, co hledáme.
Pomyslel si mezitím co stoupal po staletém schodišti vzhůru.

V tom samém čase v chrámu Jedi.

Ahsoka si povzdechla a jen dál procházela jediským archivem. Od doby, kdy byla naposledy na misi, uběhlo už dlouhých patnáct dnů a to nicnedělání jí strašně užíralo.
,, Měla bych být někde na frontě a né se tady flákat. “ Tato slova si mnohokrát tiše opakovala za dobu jejího pobytu v chrámu, ale nebylo jí to vůbec platné.

,,Ahsoko! “ Vytrhl jí z přemýšlení dobře známý hlas za jejími zády. Byl to Anakin. Její mistr, který přešlapoval u vchodu do knihovny a na jeho většinou klidné tváři byl znát neklid.
,,Co se děje? “ Zeptala se padawanka zmateně, když po druhém zavolání konečně přiběhla.

,,Rada jedi nás chce vidět, prý pro nás mají nějaký úkol. “ Pravil mladý jedi. Ahsoka se v duchu zaradovala, i když to na sobě nedala znát. Zároveň se jí začalo v hlavě honit spousta myšlenek: kam poletí? A hlavně co bude ta mise?

O šest minut později.

Dveře se otevřely a Anakin s Ahsokou vešli do místnosti nejvyšší rady. ,, Vítej Skywalkere a mladá Padawanko.“ Oslovil je Mistr Windu, hned nato se oba hluboce uklonili. ,, Před několika málo minutami, jsme dostali nouzový kód z jedné ze základen.“ Korunský jedi se na chvíli odmlčel.,, Na Korribanu.“

Korriban při vyslovení tohoto jména Ahsoku nepříjemně zamrazilo a po zadech jí steklo pár kapek studeného potu. Dávné sídlo temných pánů, poslední místo, kde by kdy chtěla být. Doposud se na misi těšila, teď by dala téměř cokoli, aby se jí vyhnula. Z hlubokého přemýšlení jí ovšem vytrhl Windu, jenž si jistě dobře všiml její nervozity.,, Padawanko Tano jste v pořádku?“ Zeptal se jí starostlivě.

,, A,a, ano mistře, jen jsem se trochu zamyslela.“ Vykoktala ze sebe překvapeně.,, Dobrá a teď už jdete, každá minuta je rozhodující!“ Pravil jediský stařešina. Hned poté se Anakin otočil k odchodu a Ahsoka ho, i když velmi nerada, následovala. Měla strach. Strach, jestli tam nepotkají separatisty a nebo hůř sithského lorda.