Prolog
Jednou za tisíc let je zvůle síly poslán vyvolený.Aby zničit zlo a nastolil rovnováhu síly. Každý z nich má jiný úkol s jiným nepřítelem.Co když ale vyvolený se stane sith ? Zpět jediem a aby zničil zlo je stokrát zabit a stokrát oživen .Toto je příběh jednoho z nich.
Jeden z nejmocnějších sithu a jediu který žil ve staré republice se vrací zpět.Z vůle síly byl poslán , aby naplnil svůj osud.
„Život. Co je vlastně život. Je největším zlodějem v dějinách. Nejprve vám ukradne dětství, potom mládí a to co je vám nejdražší. Vaše přátele i nepřátele a rodinu. Já , ale přišel jen o své blízké.Byl jsem stokrát zabit a stokrát oživen jen , abych se přidal na jinou stranu.“ Mumlá si sám pro sebe jeden vězeň na imperiální základně pro zvláště nebezpečné zločince co z nějákého důvodu nemůžou být zabiti.
„Hej ! Přestaň si zase mumlat.Leze to na mozek !“ začal řvát jeden z dozorců a klepal při tom na dveře , aby to bylo důrazné. „ A mimochodem budeš mít spoluvězně.Další takový co imperátor rozkázal nezabíjet.
Další den vskutku vedli imperiální vojáci sithského impéria malého muže. S rozbitým čelem které ještě krvácelo.Takže muž usoudil že ho dozorci právě zbyli. Otevřeli dveře a malého chlapíčka hodili k němu. „ Kdo jsi ?“ zeptal se ho muž. „Já…já jsem malý velký člověk.Já….“ odkašlal si. „Já jsem Mandalor. Mandalor čestný. Dal jsem naší civilizaci víc než který koliv vůdce předemnou .Dal jsem mému lidu čest a svobodu.Teď jsem tady , ale jen na chvíli.“ „Na chvíli ?“ zeptal se muž . „Ano již teď se určitě organizuje plán jak mě zachránit.Skončil si chci si odpočnout ?!“ A namířil si to na horní palandu.
Poté co se vyspal sednul si na palandu a díval se do zdi. „Jak se jmenuješ ty ?“ zeptal se ho.
„Já..já nevím.“
„Ty nevíš ? Jak dlouho tu si ?“
„To taky nevím. Mám jen sny ve kterých mě žena oslovuje nějak jménem Rendvan..nebo.. to bylo Revan ?“ nemohl si muž vzpomenout.
„To jméno odněkud znám.No snad si vzpomenu. Jestli tě tu imperátor uvěznil na vždy má k tomu důvod. Musí se tě bát.“
„No , ale pro..“ nestihl doříct větu , protože ho přerušilo otevírání dveří od cely.
„Pojďte čas na ranní rozcvičku !“ řekl jeden z dozorců a při tom poklepával obuškem. Jako každé ráno všichni vězni vyšli ze svých cel. „Nejdřív ty !“ ukázal ,na mandalora. „Klekni !“Mandalor si klekl a pak již jen cítil ,jak obušek dopadá po celém jeho těle. Revan , kterého to čekalo po něm to nemohl vydržet.Vždy byl první a protože byl sám v cele musel vytrpět bytí za dvě osoby. V Revanovi se nahromadila zlost. Už to párkrát udělal a stojí mu za to udělat i teď. Rozběhl se proti dozorci který mlátil Mandalora a vší silou jej praštil. Mandalor který ležel na zemi se dokázal jen překutálet na druhou stranu , aby viděl co se děje. Viděl muže který i když jej obklíčilo deset dozorců se nevzdává. I když ho všichni vší silou mlátí on ne a ne se přestat bít za to co považuje za správné. Nyní věděl , že jak si pro něj jeho druhové přijdou Ravan musí jít s nimi.
Po hodině bití , vězni mohli jít konečně do cel.
„Za jak dlouho si pro tebe přijdou ?“
„No popravdě už tady měli být.“
„Snidaně !“ a otevřel s malý poklop dole ve dveřích. Ve dveřích byly najednou dva tácy , ale když Revan vzal příbor a vrazil ho do masa narazil na něco tvrdého.Nebyla to kost jak si myslel ,ale zbraň Mandalor se podíval a bylo to i v jeho tácu v masu. „Máme sedm minut na to se dostat na přistávací plošinu !“
Stráže slyšeli křik z cely 4t. Šli jsi poslechnout co se tam děje a uslyšeli jak jeden z vězňů volá o pomoc.Otevřeli dveře a ze dveří vyletěli dva modré blasterové výboje dozorci padli mrtví k zemi.Když to viděli ostatní běželi tam a okamžitě vytáhli zbraně. Po celém vězení se rozezněly sirény. Každý dozorce co šel proti těm dvoum dostal zásah dvou blasterových výbojů.Když už byli u dveřích ,které vedli ke schodišti Revan zmačkl tlačítko které otevřelo všechny cely. „Dobrý nápad.“řekl Mandalor.
Vybíhali jedno patro za druhým a Revan který již dlouho neběhal cítil jak patro po patru nemuže.
„No tak Revne , Revane nebo jak se kruci vlastně jmenuješ zaber to je poslední patro !“ Revan skutečně nemohl , ale když uviděl jak se blíží další dozorci na vrch po schodech přidal .
Na Přistávací plošinu právě přistávala loď.Zní vyběhli tři mandaloriani kteři ihned začali chránit svého Mandalora. „Ty ne ! Chlape !“ křikl po Revanovi jeden mandalorian. „Ale ano i on ! Rychle !“řekl Mandalor. „ Nýní jsem splatil svůj dluh.“ „Dluh ?“ zeptal se Revan. „Ano dluh.Když nás bili tak si na dozorce skočil.A tím si mi pomohl teď já pomohl tobě. Co budeš dělat dál ?“
Snad se vám povídka líbila prosím o hodnocení a komentáře.Snad byla originální jak ta moje předešlá. A když se vám nebude líbit prosím napište co dělám špatně. Kromě těch chyb :D