Byl jsem vyčerpaný a chtělo se mi spát. Najednou jsem mezi temnýmy stromy zahlédl žlutou záři. „No super, už mám i vidiny“ pomyslel jsem si, ale pak mě napadlo „Co když to co vidím je nějaká vesnice, ale na druhou stranu pochybuji že by tak blízko separatistické základny byla obydlená vesnice“. Rychle jsem zpozorněl a připravil se do bojové pozice. Pomalu jsem se začal plížit trávou o půl metru vyšší než já. Když jsem se dostal na konec travnaté plošiny uviděl jsem před sebou malé městěčko. Po chvíli pozorování jsem usoudil že toto město nestojí na ničí straně protože jsem neviděl ani jednoho droida a kloni na této planetě nikdy nebyli-tedy kromě nás. Zato zde bylo velké množství ozbrojených občanů. Napadlo mě „Co když zde nejsou žádné stráže kvůli tomu že to je město lovců odměn kteří pracují pro Separatisty?“. V každém případě se musím do toho města dostat, ale jak?
Přiblížil jsem se k nejbližší budově za níž byla smotaná černá plachta. Když jsem se zamyslel proč by tu někdo nechal jen tak se válet plachtu tak jediné co mě napadlo bylo že slouží k chránění k surovin před deštěm. Vytáhl jsem si z opasku jednoduchý nůž a uřízl si patřičný kus látky a plášť s kapucí. Sundal jsem si helmu a připnul si ji k batahu na zádech. Celý i s batohem jsem se pak zabalil do pláště a místo helmy si přes hlavu natáhl hlubokou kapuci která mi zakrývala část obličeje. Nenápadně jsem se vmísil do davu na hlavní ulici. Provizorně jsem si v hlavě sestavil plán města. Nejvíce pozornosti jsem věnoval malému letišti, bylo neustále hlídané takže jediná možnost jak se odsud dostat bylo si zakoupit nějakou loď. Nato jsem neměl ale dostatek Kreditů. Přišlo mi velmi riskantní tu tak chodit ve výstroji klonového vojáka, sice jsem byl zakryt pláštěm ale v hlavě se mi promítalo milion možností jak by mě mohli odhalit.
Rozhodl jsem se že za pár kreditů trochu obměním výstroj a tak jsem zamířil do bazaru vojenských potřeb. Koupil jsem si helmu s noční viděním jako měla ta moje, jediné co na ní bylo výmečné bylo to že měla vzadu vlastní zdroj kyslíku, tudíž pokud by se mě někdo pokusil otrávit jedovatým plynem stačilo by přepnout na vlastní zásoby vzduchu. Její vzhled byl vcelku zajímavý-část která byl určena pro rozhled byla ve tvaru písmena T,v místech kde mám pod helmou ústa bylo dýchací zařízení které bylo propojene se zásobou kyslíku v zadní částí helmy a tlačítko pro aktivaci nočního vidění se nacházel na úrovni levého spánku. Což mi naprosto vyhovovalo, kdyby tlačítko bylo na pravé straně nemohl bych aktivovat noční viděni a při tom střílet. Potom jsem se rozhodoval mezi botama se zabudovanými trysky díky kterým bych mohl létat nebo jack packem. Nakonec jsem se rozhodl pro boty, podle mě mnohem víc vydrží a při nárazu nehrozí exploze, k tomu jsem dostal náramek který mi umožňoval ovládat tryskové boty a zasoby kdyslíku v helmě. Prodavač mi vysvetlil že na každém nadálku ovladatelném přístroji (npř. mích botách) je čip s číslem, když toto číslo napíši do náramku automaticky vyhledá čip a propojí se s ním, pak už si stačí jen nastavit tlačítko pro aktivaci daného přístroje a je vše připraveno k použití. Měl jsem pro nákup vyhrazenou určitou částku kreditu aby mi zbylo na jídlo. Za pár kreditu které mi zbyli jsem si koupil červenou barvu na obarvování výstroje.
S nákupem jsem zpět za městečko do vysoké trávy kde jsem si obarvil části výstroje na červeno a převlékl se do nové výbavy. Staré části výstoje jsem zabalil do pláště a zakopal do země s myšlenkou že až získám loď tak se pro ně vrátím. Pak jsem zamířil rovnou do místního bistra na jídlo. Když sem dojedl a dopíjel zbytek pití uslyšel jsem hlas co volá „Hej ty u toho baru“ otočil jsem se a hledal toho co to vypustil. „ Hej ty, co tam u toho baru tak blbě čumíš“ volal jeden z tří chlápku sedících v rohu. Zamával rukou směrem k sobe aby dal najevo že si mám k nim přisednout. Rychle jsem dopil drink a dal barmanovi kredity a šel za nim. Hned jak jsem si sedl k jejich stolu spustil ten samý co předtím „Hledáme někoho čvrtého do týmu na jednu prácičku, bude zato fakt balík,vypadáš ze všech těch ňoumů co tu sedí že máš nejvíc zkušeností, přidal by ses?“. Rychle jsem začal přemýšlet,pár kreditů by se mi hodilo na zakoupení lodě, a když tak nad tím přemýšlím v této části galaxie to nebude na 90% žádná práce proti Republice. „Dobře,beru to“ prohlásil jsem a snažil jsem se aby to znělo co nejjistěji. „Ok, mé jméno je Darxe,ten vedle mě je Farlt a ten naproti mě se jmenuje Jarxer,a tvoje jméno je?“ zeptal se ten samý co na mě mluvil předtím. Po delší odmlce jsem řekl „Mé jméno je Breeze“.
Pokračování příště....^^