Rozkaz 66 - část 2.

Tak jsem se konečně zase jednou dostala k psaní, doufám, že se vám to bude líbit. Prosím o komentáře nebo alespoň hodnocení. Děkuji.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Dva mladí Jediové běželi lesem a okolní zvěř utíkala s nimi, aby je kloni netrefili. Neustále museli přeskakovat nejrůznější překážky a vyhýbat se okolní zvěři. Les neustále houstl a houstl, za chvíli Wax neviděl ani metr před sebe, běžel tedy téměř naslepo. Neviděl ani svou mistryni a ona neviděla jeho. Oba byli odkázáni sami na sebe. Wax se prodíral roštím, všude okolo cítil strach a smrt. Neustále si kladl otázky ‘Proč nás klony pronásledují?‘, ‘Co bude se Zacktaiou?‘, ‘A co bude se mnou?‘, ‘Děje se to všude nebo jenom tady?‘. Najednou roští skončilo a on se ocitl nad přímým srázem, za sebou uslyšel hlasy, hlasy klonů, stále ho hledali. Rozhlédl se okolo, mohl se buď vrátit do roští nebo skočit, rozhodl se a skočil. Kutálel se ze srázu, rukama si zakrýval obličej a doufal, že to dopadne dobře.

Mladá Jedika se v roští ocitla pouze na několik málo sekund, poté z něj hned vyběhla a běžela dál lesem k místu, kde je druhý republikový tábor, v němž měl být její bývalý mistr. ‘Snad se tam nestalo totéž.‘ doufala, v nitru duše tomu však nevěřila. Byla tak rozrušená, že se ani nedokázala pořádně soustředit. Věděla, že ji klony neustále pronásledují. Bála se, strašně se bála. ‘Kéž by tu byl mistr Yoda nebo mistr Windu, ti by si věděli rady.‘ Zamířila do jeskynního systému, který vedl do druhého tábora. Držela se při stěně a schovávala se ve výklencích, aby ji nikdo neviděl. Když se přiblížila k táboru, zaslechla hlasy „Sejměte ho!!!“, poté uslyšela mnoho výstřelů. Výstřely se odráželi od stěn, náhle uviděla modré světlo, mistrův světelný meč. Světlo se stále přibližovalo, rytířka se přitiskla ke stěně, aby ji nebylo vidět. Ozvalo se dalších několik výstřelů a dva metry před ni dopadl její Twi’lecká mistr a naposledy na ni pohlédl. Mladá rytířka hleděla do zelených očí svého mistra, vše jí připadalo jako ve snu, jako by jedna vteřina trvala věčnost. Náhle se ozval jeden jediný výstřel a zasáhl Twi’leka ležící před ní. Zacktaia se zalekla a schoulila se do klubíčka, aby zabírala co možná nejméně místa. Přiběhli tři kloni, aby odnesli mistrovo tělo do tábora. Jedika počkala až odejdou a poté propukla v pláč, její mistr byl mrtvý, její padawan se ztratil a ona je teď sama v temné jeskyni. „Ne…“ špitla a otřela si slzy „musím ho najít…“ řekla si a rozběhla se zpět do lesa.

Wax se skutálel ze srázu a zastavil se až v potoce. Měl hroznou žízeň, ale neměl čas na pití, kloni již slézali ze srázu dolů, tak si pouze naplnil čutoru, kterou měl připnutou k opasku a rozběhl se směrem k jezeru. Najednou uslyšel dupot, okolo něj se hnalo velké stádo zvěře. Rychle se přitiskl k nejbližšímu stromu, aby ho zvířata nepodupala. Zvěř byla dostatečně veliká a silná a padawan byl vyčerpaný, a tak se rozhodl, že se sveze. Vyskočil na větev a pověsil se za ni, počkal až pod ním poběží jedno ze zvířat a pustil se. Ocitl se na hřbetě mohutného zvířete, které se hnalo spolu se zbytkem stáda, aby uteklo klonům. Pohlédl zvířeti do očí, viděl strach, všude okolo byl strach. Hleděl zvířeti do očí a nevšímal si co se děje okolo. Před stádem se objevilo několik šelem, které všechen ten zmatek využívaly ve svůj prospěch. Stádo se splašilo a rozdělilo se. Chlapec náhle zpozorněl, část stáda zamířila do úzkého průsmyku. Zvíře, na kterém se mladý Becque vezl, se do průsmyku dostalo mezi prvními, na druhé straně průsmyku však čekala smečka větších šelem, takže zvířata, která již byla v průsmyku, se nemohla dostat zpět, aby unikla velkým šelmám a zvířata, která se do průsmyku nedostala, se stávala obětí malých šelem. Wax nevěděl co si počít, tak se pouze držel a doufal.

Mladá rytířka stále běžela lesem a pátrala po svém padawanovi. Pokusila se ho vycítit v Síle, tak jak ji to učili v Chrámu. K jejímu údivu se jí to i přes velký strach povedlo, ucítila ho poblíž jezera a rozběhla se směrem k němu. Náhle zaslechla výstřely, klony ji opět našly, zrychlila, aby ji nezasáhly. Kličkovala mezi stromy a odrážela výstřely z blasterů. Brzy dorazila k jezeru, ale nikde neviděla svého padawana, viděla pouze stádo zvěře bojující s šelmami. Opět okolo ní prosvištělo několik výstřelů, neměla na výběr, a tak skočila do jezera a ponořila se hluboko, hluboko pod hladinu. Vyplavala v podvodní jeskyni a ukryla se zde. Náhle zaslechla výkřik. „Wax?“ zeptala se sama sebe a zamířila ven z jeskyně.

Wax věděl, že pokud zůstane se zvířaty, zemře, takže si stoupl a skočil na skalní převis nad průsmykem. Avšak na římsu skočila i jedna větší šelma. Chlapec si chvíli věřil a sáhl po svém světelném meči, poté se však rozhodl jinak a začal utíkat, šelma však skočila a srazila ho k zemi, čímž mu z ruky vyrazila meč. Chlapec vykřikl, což zaslechla nejen jeho mistryně, ale i klony. Šelma natáhla packu, jako by chtěla dát chlapci facku a vystrčila drápy. Mladý Becque se snažil dosáhnout na meč, ale byl příliš daleko. Soustředil se, jak jen v dané chvíli dokázal a přitáhl si svou zbraň. Rychle ji aktivoval a podřízl šelmě krk. Zavalilo ho těžké bezvládné tělo.

Mladá Jedika vyplavala na hladinu a všimla si, že její padawan nahoře na římse bojuje o život. Rychle vylezla z vody a šla mu na pomoc. Musela si pospíšit, když byla skoro u něj, zaslechla zvuk aktivujícího se světelného meče. Rychle se vyhoupla na římsu a zamířila k zavalenému chlapci. Odstrčila mrtvolu a pohlédla na svého padawana, byl v pořádku, ale uzavřel se do sebe. Opatrně s ním zatřásla, aby se probral. Wax otevřel oči a upřeně hleděl na svou mistryni. „Jak se máš?“ zeptala se ho a pomohla mu na nohy. Náhle se ozvalo několik výstřelů a Zacktaia klesla k zemi s prostřeleným hrudníkem. „Nééé!!!“ vykřikl chlapec a klekl si ke své mistryni, ta zvedla ruku a pohladila ho po tváři „Běž…“ řekla mu a hleděla do jeho hnědých vystrašených očí.
„Nechci…“ odvětil tvrdohlavě padawan a pohladil ji po jejích čokoládově hnědých vlasech.
„Musíš,“ řekla mu „běž…“ pobízela ho.
„Ale…“ chlapec pochopil, nemá na výběr „…sbohem a… promiň…“ omluvil se za své dřívější chování. Jeho mistryně však již neměla příliš sil a tak pouze kývla hlavou a usmála se, chlapec se však nesmál a po tváři mu stékala slza. Rozběhl se a skočil šipku do jezera, aby ho klony netrefily.

Pokračování příště