Změna strany část 8.

Zirrum se vrátil zpět do hangáru kde už se nakládala druhá loď. Rozhlížel se po hangáru, kde vládl organizovaný chaos. Automatizované jeřáby přesouvaly desítky beden přes celý hangár. U jedné stěny se prali dva technici a malá skupina jejich spolupracovníků je při tom povzbuzovala a uzavírala sázky. Chvíli se na ně díval ale pak si všiml že se k němu blíží Syx´ume. Vypadalo to že má dobrou náladu. Rozhlížel se po okolním ruchu a jeho vysoké boty klapaly o podlahu hangáru. Nad ostatními humanoiidy se tyčil jako zlověstná a neschůdná hora. Pomalým krokem došel k Zirrumovi. ,,Vidím že přípravy pokračují rychlým tempem. Kdy budeme moci odletět?” zeptal se Syx´ume. ,,Nejdříve dnes v noci ale s větší pravděpodobností až zítra.” odpověděl rychle Zirrum. ,,Tak tedy doufejme že nebudu muset čekat příliš dlouho Zirrume.” řekl Syx´ume posměšně. Zirrum po něm vrhl nenávistný pohled. ,,Kolik lodi zbylo v piratské flotile?” zeptal se Syx´ume. ,, jeden křižník, dvě fregaty, pět korvet a tři eskadry stíhačů.” odpověděl Zirrum. ,,To nám toho moc nezbylo.” řekl Syx´ume a svěsil uši což byl u jeho druhu ekvivalent skleslosti. ,,Chcete vzít zbytek naši flotily s sebou komodore?” zeptal se úlisne Zirrum. ,,Ano vezmeme naše lodě s sebou. Nechci nic nechat náhodě že tam bude větší obrana než čekáme. Protože tyhle kraksny by se nedokázaly samy ochránit.” řekl posměšně Syx´ume dívaje se na neforemné nákladní lodě. ,, Komodore musím vás ale informovat že plně boje schopné jsou jen čtyři lodě.” řekl nervózně Zirrum. ,,Cože! Podle toho cos mi před chvílí řekl máme lodí víc.” řekl rozzuřeně Syx´ume a začal přecházet okolo Zirruma. ,,Ano, komodore máme lodi víc ale jsou značně poškozené. Některé sotva doletěly pane.” hrbil se Zirrum pod Syx´umovím pohledem. ,,No dobrá tak s sebou vezmeme jen ty nepoškozené a zbytek necháte opravit pobočníku Zirrume.” řekl Syx´ume nevrlým tónem otočil se a odešel pryč. Při odchodu z hangáru srazil dva techniky, kteří mu prošli přes cestu. Zirrum se za ním chvíli nenávistně díval a pak začal plnit rozkazy.

***

Admirál Trak rozdal poslední rozkazy svým důstojníkům a ti se okamžitě pustili do jejich plnění. Někteří z jeho důstojníků byli příslušníky šedého řádu ale to že uměli ovládat sílu jim nedávalo vyšší postavení než ostatním. Všichni pracovali stejnou měrou a snažili se využít své schopnosti pro zdokonalení svých spolubojovníků. Protože páteří Cassinského života je jednota a sjednocenost. Protože není možné se neustále dělit na skupiny, které nejsou schopny spolu vyjít. Jak tomu bylo v Republice nebo sithském Imperiu. Všichni občané říše prošli alespoň minimálním výcvikem a bylo je možné v nouzi povolat do zbraně proti nepříteli. Nezáleželo jestli je svět minimálně obydlený nebo jestli se jedná o samotný Cassin. Pokud bylo třeba šli všichni na pomoc potřebným. Protože to byli jejich bratři ne krví ale přesvědčením o tom že žádné rozdíly vlastně neexistují. A to ani v síle. Když budete používat jen hněv a nenávist oslabí vás to stejně jako přehnaná dobrota a svědomitost. Jak říká i kodex ,,Jednej tak abys prospěl nejen sobě ale především ostatním.”. Trak pomalu přecházel po můstku a střídavě se díval na pracující důstojníky a na protáhlé čáry hyperprostoru. Na jeho šedomodré uniformě se stříbrnými nárameníky zapípal na rukávu integrovaný komlink. Zmáčknul tlačítko pro přijetí hovoru ,,Admirál Trak” představil se volajícímu i když věděl že mu volá Gariel. ,,Velitel Gariel” odpověděl na představení volající. ,,Admirále přijďte za mnou do mé kajuty.”. ,,Jak si přejete veliteli.” Trak vypnul komlink a se rozhlédl po můstku. Otočil se a odešel chodbou okolo turbovýtahů do kajuty vrchního velitele. U dveří stála čestná stráž Imperialní gardy. Jejich modro šedé brnění svítilo úzkostlivou čistotou stejně tak jako šrámy po mnoha bitvách. Stáli v pozoru jako sochy a na opascích jim vysel světelný meč, jehož energetická čepel měla vždy zlatavou barvu. Jejich další zbraní a zároveň ochranou byl energetický štít připevněný k předloktí. Když k nim Trak přišel blíže oba se mu uklonili a ustoupili na stranu. Trak jim pokynul na pozdrav a prošel dveřmi do kajuty. Uvnitř seděl na podlaze Gariel se zavřenýma očima. Trak potichu přešel doprostřed místnosti a mlčky čekal. ,,Admirále posaďte se hned jsem u vás.” Trak poklonil hlavou a přešel ke stolu ze syntetického kamene, u kterého stály dvě židle a na jednu z nich se posadil a sledoval Gariela dokud nevstal a neposadil se naproti němu. ,,Vize můj pane?” ,,Ano, Admirále vize budoucnosti a neslibuje nic dobrého. Říše i řád budou potřebovat silného vůdce a možná ho bude potřebovat i zbytek galaxie.” ,,S tím souhlasím veliteli. Myslíte že admirál Rog je tou pravou?” ,,To se brzy dozvíme. Rozhodně nám bude ona a její říše užitečná. Informoval jste Cassin a palác?” ,,Ano pane. Osobně jsem to zařídil.” ,,Dobrá takže vše je připraveno.” ,,Pane nepostupujeme zbytečné nebezpečí, když sebou bereme i tu jejich super zbraň?” ,,Nebojte se admirále oni chtějí spojence ne nepřítele a navíc máme na Cassinu daleko větší obranu než by dokázali zvládnout a to si uvědomí okamžitě jakmile vystoupí z hyperprostoru.” ,,Už se těším zpátky domů pane. Byli jsme dlouho pryč.” povzdechl si Trak ,,To ano, ale snad budeme mít alespoň několik měsíců možnost zůstat doma. Vaše dcera je na akademii že?” ,,Za měsíc bude skládat závěrečné důstojnické zkoušky. “ ,,Takže se rozhodla jít ve vašich stopách.” ,,Jenom je mi líto že se toho nedožila její matka.” ,,To mě mrzí admirále. Určitě by byla na svou dceru hrdá stejně jako vy.” ,,Děkuji veliteli bylo by mi cti, kdybyste tam také přišel.” ,,Ne admirále to mě bude ctí jít s vámi. Ale dost sentimentu ten se pro nás nehodí.” Gariel se na Traka přátelsky usmál a pokynul hlavou. A Trak mu to oplatil. ,,Vraťme se k povinnostem příteli. Jak pokračují práce na stanicích?” ,,Důstojník odpovědný za výstavbu obrané a výrobní stanice 5 odhaduje dokončení prací a započetí plného provozu na několik měsíců. Stanice 6 a 7 budou dokončeny a zprovozněny do devíti měsíců. Stanice 8 bude dokončena za jedenáct měsíců.” ,,Hmm, trvá to příliš dlouho. Přiřaďte k posledním třem stanicím co nejvíce pracovníků z dokončovacích prací na ostatních stanicích. Jak pokračují práce na propojovacích trubicích?” ,,Bohužel mají zpoždění v časovém plánu. Zatím byly propojeny jen stanice 1, 2 a 3. Čtvrtá se vychýlila z kurzu na oběžné dráze kvůli gravitaci měsíců Thalos a Magos a bude chvíli trvat než se bude moci vrátit na původní místo.” ,,Přípravy musí pokračovat co nejrychleji. Třeba i na úkor ostatních projektů.” ,,Jak si přejete pane ale nebylo by lepší opevnit vnější planety našeho teritoria?” ,,Tolik je zase nepřeceňujte admirále. Právě na opak napadnou naši nejvíce důležitou a opevněnou planetu, aby tak dokázali svou sílu. A až by byla naše říše bez vrchního velení bylo by velice snadné napadnout zbytek.” ,,Stejně mi prosím dovolte alespoň částečně posílit soustavy na okraji říše.” ,,Pokud vás to uklidní příteli pak ano posilte obranu okrajových soustav. Ale zločinecká konfederace se chce předvést jako neporazitelná armáda.” Na Trakově rukávu zazvonil komlink ,,Ano kapitáne?” ,,Admirále za pět minut vystoupíme z hyperprostoru.” ,,Děkuji kapitáne hned se k vám na můstku připojím.” Trak ukončil hovor a podíval se na Gabriela. Ten se zvednul ze židle ,,Pojďme na můstek admirále.” Gariel pomalu obešel stul a šel ke dveřím a Trak ho tiše následoval.