Duel na Hvězdě Smrti II - báseň

Yoda. Malý zelený skřet,
Hledá místo, kde by si sed,
Na Hvězda smrti, vyrobená podruhé,
vidí křeslo šedivé, Palpatinovi zasvěcené.
"Hm, křeslo dobře vypadá," říká si.
"Komu ale připadá?" šušká si.
Chůzí pomalou sedne si,
zatáhne za sebou závěsy.
Však kroky slyší.
Přichází Sith. S tváří zjizvenou.
Připomíná myši.
"Mistře Yodo, vy jste přežil?"
"Překvapen?"
"Jde o to, co jste tady řešil."
"Do pasti, byl jste polapen!"
"Jediové jsou však zničeni!"
"K duelu byli jsme určeni."
Světelné meče oba vytasili.
Dvoubarevné čepele se srazily.
"Křach, bum, křach!"
Ozývalo se v ozvěnách.
"Zemřeš, příteli zelený!"
"Zabije tě však Vyvolený."

Palpatin, postavy zkřivený,
dal ránu rozhodující.
Malý mistr, prastarý.
Padá k zemi lesknoucí.
Smích, ozývá se v trůním sále,
Však Palpatin měl na mále.
Tělo Yody zvedl Silou,
s radostí, neskrývaně prožitou.

Vhodí tělo do šachty,
ticho přerušeno bylo zkraty.
Dveře výtahu otevřely se,
dvě postavy černé objevili se.