Příběhy kapitána Hakse I.

Klonové války zuří v galaxii čím dál tím tvrději. Mnoho vojáků v republikové armádě padlo a mnoho droidů v separatistické armádě bylo zničeno. Ovšem, žádný velký pokrok nebyl učiněn. V té době se republikový 212 útočný prapor stahuje z bitevní zóny na nejbližší planetu Naboo, kde má obnovit své síly. Zatím se na Kaminu připravují posily, které mají doplnit síly praporu. Celkem měl být 212 prapor doplněn 5 rotami klonových vojáků a několika eskadrami stíhačů. Byl zde jeden menší problém. Většina vojáků neměla dokončený vojenský výcvik.

"Konečně vyrážíme, už se těším až půjdeme do akce" pronesl jeden z vojáků. " Taky se těším" zareagoval voják stojící vedle něho. "Držte hubu a pomožte nakládat" křikl na ně seržant. Oba koni se otočily a šli s tichými "kletbami" nakládat bedny s municí, palivem, jídlem a zdravotnickým materiálem. Do té doby přišel kapitán Haks na kontrolu. "Copak, copak. Netěšíte se seržante Rube?" oslovil kapitán seržanta. Seržant mu okamžitě odpověděl: "Víte kapitáne, skoro nikdo z nich nemá plnohodnotný výcvik a myslím, že přidělit tyto muže k dvěstědvanáctýmu nebyl ten nejlepší nápad." Kapitán zavzdychl a řekl: " já vím Rube, já vím, ale nic s tím dělat nemůžu."Hmmmmm." zabručel seržant a šel zkontrolovat vojáky u druhé lodě. Kapitán Haks se na něj ještě jednou podíval, otočil se a odešel do kasárny seržanta Mouse. Když kapitán přišel do kasáren, hned si ho všiml seržant Mouse. "Vojáci, pozor!" vykřikl Mouse. Seržant Mouse byl narozdíl od kapitána Ruba velice pečlivý a opatrný. Jeho výcvik však nebyl úplně dokončen. Kdežto, seržant Rub měl výcvik dokončen. "Pohov" zavelel kapitán. "Jak se těšíte na akci seržante?" zeptal se kapitán Mouse. "Celkem ano, pane." odpověděl seržant. "Co znamená docela dobře?" znovu se zeptal kapitán. "No.....,znamená to......" nejistě ze sebe vydal seržant. "Ano, poslouchám." čekal kapitán na odpověď. "Znamená to, že se těšíte?" ptal se pobaveně Mouse Haks. "Ano." konečně odpověděl Mouse. Kapitán se usmál a vrátil se zpátky do svého pokoje.

Za 10minut se sešlo v hangáru všech pět rot . Všichni vojáci a jejich velitelé stáli v pozoru,měli sudané helmy a čekali, co se bude dít dál. Nastala chvíle ticha. Ticho prolomila mistrině jedi Shaak-ti. " Dnes nastal ten den, kdy opustíte svůj domov a půjdete bojovat bok po boku s vašimi spolubojovníky do boje proti separatistům. Gratuluji,jelikož od této chvíle už nejste kadeti, ale praví vojáci republiky.
Po té si všichni nasadili přilby,které do té doby drželi v podpaží a na povel svých nadřízených spořádaně v zástupu v pochodovali do křižníku republiky. Kapitán Haks si v tu chvíli uvědomil, jakou má nyní zodpovědnost. Nyní už nebudou doma na Kaminu, ale na bojištích klonové války. Ne vždy se bude moci spolehnout na jeich jedieského generála, nebo klonového comandera. Ta myšlenka ho pronásledovala až do té doby, co vešel do odpočinkové místnosti. Byla samozřejmě jiná než na Kaminu, ale Haksovi vyhovovala. Od příprav na cestu neměl čas se pořádně vyspat a tak si odložil blaster a přilbu, lehl si do "postele" a po pár minutách, kdy zase začal uvažovat co bude, usnul.

"Pane, myslíte, že to je moudré?" ptal se comander Cody svého jedieského generála Obiwana Kenobiho. "Neřekl bych, že to je moudré, spíš velmi nutné." odpověděl Obiwan na Codyho otázku. "Ty posily nutně potřebujeme." Ozval se znovu Obiwan. " Pane, až dorazí tak tady stráví celkem jeden den a pak jdou na frontu." vysvětloval starostvivě Cody Obiwanovi. Obiwan se trochu pousmál a zeptal se Codyho: "jak víš, že tady budou jen jeden den a pak jdeme na frontu?". Cody se lehce ousmál a odpověděl:" Vždycky když přiletíte do našeho tábora tak to není za účelem návštěvy, ale za účelem navšívit separatisty". Obiwan se zasmál a řekl: Lépe bych to sám neřekl." "Nyní však můžeme jen doufat, že naše příští návštěva nás nebude stát hodně." pronesl Obiwan už trochu vážnějším hlasem. "Uvidíme." zakončil Cody tuto debatu a odešel s Obiwanem do jídelny.