Gabon Hek: díl pátý - Vězení

Na palubě sithské lodi…

Sithská loď chytila corelliánskou loď Gabon Hek a Jediské padawany Alvina a Vantillu. Teď míří vylepšená sithská loď, v jejímž zajetí se padawani nachází, do jednoho z nejstrašnějších míst jejich impéria.

Vojáci impéria přišli do malého vězení na lodi. Jeden z nich přišel ke konzoli. Zadal nějaký program. Alvin a Vantilla vykřikli bolestí, když dostali elektrický zásah z obojků.

Jeden z vojáků na ně začal mluvit: „Řeknu vám pár věcí. Já se budu ptát, vy mi budete odpovídat. Jasné?“

„Jasně“ řekl Alvin.

„Teď mi řekněte, kde je výcviková akademie Jediů?“

Alvin řekl: „Dobrá otázka, teď já. Kdy nás pustíte?“

Dostali další elektrický zásah. Voják znovu promluvil: „Nechtěj mě naštvat, republikový pse. Odpověz mi na otázku. Kde je výcviková akademie Jediů?“

„Tak jo, řeknu to. Ale už si to nepamatuju, protože jsem dostal pořádnou ránu do hlavy. Musíte se zeptat někoho jiného.“

Znova dostali elektrický zásah. Tentokrát mnohem silnější.

Voják netrpělivě promluvil: „Řekni to, nebo tvá přítelkyně zemře!“

„Slyším spoustu řečí, ale nevidím žádné činy.“

Voják vytasil blaster. Alvin řekl: „Ne, to není nutné. Řeknu vám to. Je na Mallasteru.“

„Mallaster není nic než kamená planeta dugů. Možná potřebuješ větší motivaci.“

Kývnul na vojáka u konzole. Ten stiskl několik tlačítek. Vantilla zařvala bolestí, když dostala silný energetický šok. Potom dostala další a další a další.

„Přestaňte!“ vykřikl Alvin.

Na zápěstní komunikátor přišlo vojákovi hlášení: „Jsme skoro na místě. Všichni na své pozice.“

„Máte štěstí, že jsme dorazili. Teď to ale bude mnohem horší. Měli jste mi říct, co víte hned.“

„Jo, možná. Mimochodem, kde to budeme za chvíli?“

„Počkat, vy to ještě nevíte?“ rozesmal se sithský voják „to si užijete, slibuju.“

Otočil se k vojákovi u konzole a promluvil: „Ty tady zůstaň a hlídej je. Vy ostatní zpátky do práce.“

Všichni odešli. Voják, který zůstal, pokračoval v práci. Alvin se podíval na zmučenou Vantillu.

„Vantillo, jsi v pořádku?“

Řekla: „Až se odsud dostaneme, tak budu v pořádku.“

„Neboj se. Dostaneme se odtud.“

Sithský voják na ně promluvil: „Hej vy dva, na rozhovory bude čas na planetě. Teď buďte zticha a nemluvte.“

Pokračoval v práci. Alvin zavřel oči a soustředil se. Potom napřáhl ruku a nečekaně sithského vojáka hodil na silové pole, které chránilo celu. Voják upadl do bezvědomí. Vantilla pak sundala svůj a Alvinův energetický obojek a pouta. Vypnula i silová pole, která chránila celu. Vstala a přišla za Alvinem.

„Měli bychom jít, než přijdou ostatní na to, co se stalo.“

„Souhlasím. Vezmeme si jeho zbraň.“

Vzali si zbraň sithského vojáka a odešli z vězení. Chodby lodi byly opuštěné. Sem tam ale potkali nějaký oddíl vojáků. Došli do jedné malé místnosti se skříněmi. Byla plná zbraní, nábojů a granátů. Zbrojnice. Vzali si pár nábojů a pušek. Včetně pár granátů. Potom odešli ze zbrojnice.

Vantilla se zeptala: „Kterým směrem je hangár?“

„To nevim. Ve zbrojnici byl možná plán lodi. Raději se tam vrátíme.“

Vrátili se do zbrojnice. Byla tam konzole. Alvin se do ní pokusil nabourat. Povedlo se.

„Je tady jen seznam věcí ve zbrojnici. Nevidím žádný plán.“

„Musí tady být. Musíme rychle zmizet z lodi, než vystoupíme z hyperprostoru.“

„Trpělivost. Nevíme, kde máme namířeno. A dokud jsme v hyperprostoru tak neodletíme.“

„Já vím. Ale podle toho co ten voják ve vězení říkal, tak to nebude nic pěkného.“

„Už to mám. Hangár je jen jedno patro pod námi. Je tam pár stíhačů a nákladních lodí. Můžeme si vzít jednu z nich a odletět. Je tu ale jeden problém.“

„Skvělý, jako by toho ještě nebylo dost. Co je to za problém?“

„Hangár je hlídaný. Podle toho je tam asi jedna posádka vojáků a několik droidů.“

„To nebude problém.“

„Je tam i několik akolytů.“

„Bez světelných mečů nemůžeme proti nim bojovat. Nejsou někde tady?“

„Ne není tady nic napsáno. Asi je má lord Denai u sebe.“

„Denai je tady?! Proti tomu nemůžeme bojovat.“

„Já vím. Proto taky s ním nebudeme bojovat. Dostaneme se do hangáru a odletíme.“

„Dobře, kudy je hangár?“

Vyšli ze zbrojnice a rozhlídli se.

„Výtah by měl být tímto směrem.“

Šli tedy rovně. Potkali několik sithských stráží, tak se jim vyhnuli. Nechtěli se prozradit, protože kdyby začali střílet, spustil by se poplach a chytli by je. V utajení mají větší naději utéct.

Došli do malé kruhové místnosti. Alvin zadal na konzoli ve zdi příkaz sestoupit do hangáru. Dveře se zavřely a oni sjeli dolů.

Vantilla se zeptala: „Slyšela jsem o Denaiovi strašné příběhy. Jeden z nejlepších temných pánů ze Sithu.“

„Ano. Zabil mnoho Jediů od začátku války. Nerozumím, proč nás nechal naživu.“

„To je jasné. Chce po nás informace. Zabil by nás, kdyby je získal.“

„To nemyslím. Je to něco jiného. Zvláštního. Temný pán ze Sithu obvykle nebere zajatce. Pokud nemají nějaké informace. Důležité informace. Akademie Jediů ho nezajímá. Chce něco jiného.“

„No, pokud se odtud dostaneme, tak nezíská nic.“

Dveře výtahu se otevřely. Alvin a Vantilla se schovali za roh. Alvin nahlédl, jestli je chodba prázdná. Byla. Pomalu se přesouvali do hangáru. Před nimi se objevily zavřené dveře. Alvin řekl: „Podle plánů na každé sithské lodi je před hangárem řídící středisko. Má ho každý hangár. V téhle době je tam hodně vojáků. Tak se připrav.“

Vantilla na něho kývnula. Alvin otevřel dveře. Oba zamířili na skupinu před nimi a zastřelili dva sithské vojáky. Ti ostatní se překvapeně otočili a začali střílet. Vantilla a Alvin se schovali za roh u dveří. Vantilla se odkryla a hodila na skupinu jeden plasmový granát. Skryla se za roh těsně před výbuchem. Všude byly trosky konzolí a droidů, kteří byli zničeni. Tři sithští vojáci a jeden důstojník výbuch přežili. Začali opět střílet na padawany. Alvin vyrazil do místnosti a pomocí Síly odhodil všechny čtyři na zem. Zastřelil ty, co leželi na zemi.

Když byl vzduch čistý, Vantilla vešla do místnosti. Pokračovali v cestě do hangáru. Než stačili vyrazit do chodby, za nimi někdo vytasil svoje světelné meče.

Když se otočili, viděli tři sithské akolyty, každý s jedním jednoručním červeným světelným mečem.

Rozeběhli se na ně. Vantilla a Alvin začali střílet. Akolyté odrazili jejich výstřely a přiblížili se k nim na blízko. Jeden z nich sekl po Alvinovi veškerou silou. Alvin odskočil bokem a dal ránu akolytovy do masky, která mu zakrývala tvář. Potom odhodil zbraň, chytl ho pod krkem a začal ho dusit. Dva z nich se pustili do boje s Vatillou. Vantilla chtěla uskočit, ale nestačila to udělat dřív než se na ni zuřivě vrhli. Vantilla spadla na zem a upustila svoji zbraň. Naštěstí za ně skočila dřív než na ni dopadla čepel světelného meče. Alvin mezitím zabil jednoho z akolytů a vzal mu jeho světelný meč. Potom se pustil do boje s jedním z akolytů. Ten druhý zaútočil na Vatillu. Vyhnula se jeho zásahu shora a chytla ho za ruce. Alvin vystřídal techniky boje se světelným mečem, které znal. Akolyta po něm začal znova útočit. Po pár zásazích ho odzbrojil a omráčil ránou do hlavy tak, že spadl na zem. Vantilla viděla, jak teď nad Alvinem stojí sithský akolyta. To byla ale chyba, protože druhý akolyta se uvolnil z jejího držení a praštil ji do břicha a poté do obličeje. Vantilla omráčena spadla na zem. Jejich útěk se nepodařil.

Lord Denai přišel i s oddílem vojáků do řídícího střediska hangáru.

„Co se tady děje?“ ptal se.

Jeden z akolytů přišel k němu. Řekl: „Lorde Denaii, tihle dva Jediové se pokusili o útěk. Zneškodnili jsme je, když jsme přišli o pár vojáků. Málem bych tu holku zabil.“

„Ty si chtěl tu mladou Jedi zabít?“

„No… ano pane. V boji bych ji zabil, kdyby se mi nevyhnula. Chtěl jste je naživ…“

Větu nedokončil, protože Denai vytasil svůj světelný meč a akolytu zabil jedním máchnutím.

„Hloupí akolyté. Málem jsem kvůli nim o ně přišel.“

Pokynul vojákům: „Vemte je do lodi. Jsme na místě.“

Vojáci poslechli a vzali Alvina a Vantillu do raketoplánu. Vystoupili z hyperprostoru a Denai se podíval z okna střediska do vesmíru. Viděl flotilu imperiálních lodí, roje stíhačů, které polétávaly nad planetou. Na planetě Damascus je jediná věc, která odstrašuje republiku víc než cokoliv jiného.

Raketoplán impéria…

Alvin a Vantilla se probrali na sedadlech v zadní části raketoplánu. Měli spoutané ruce a kolem je hlídali vojáci a jeden akolyta. Raketoplán zapnul motory a vyletěl z hangáru lodi.

Alvin na ně promluvil: „Kam nás vezete?“

„Tam, kde by ses nikdy neodvážil, Jedi“ promluvil akolyta.

„A to je kde?“

„Támhle“ ukázal prstem na okna kokpitu.

Oba vstali a šli do kokpitu. Vojáci na ně mířili zbraněmi a akolyta šel s nimi. Viděli, jak vstupují do atmosféry zatemněné planety. Mračna zmizela a oni zahlédli povrch planety.

„Co je to?“ zeptala se Vantilla.

„Tohle je místo, kde budete strávit zbytek života“ řekl akolyta.

Teď jim bylo jasné, na co se dívají. Viděli rozsáhlý komplex budov a věží. Před nimi stála obrovská věž a kolem ní další budovy. Celý komplex chránily věže. Čtyři na rohu komplexu a čtyři hlídali největší věž. Menší věže obsahovala menší děla, která obsluhoval nejméně jeden voják. Právě teď hleděli na Damascuské vězení. Největší vězení celého sithského impéria. Chráněné desítky prapory vojáků a desítky akolyty. Nejlepší bezpečnostní opatření a nejstrašnější místo v galaxii. Takhle by to charakterizoval každý, kdo v něm přebýval. A nejlepší na tom bylo to, že z něho ještě nikdo neutekl. Právě teď čekal Alvina a Vantillu stejný osud.

Přistávací plocha 23…

Dveře raketoplánu se otevřely a rampa se vysunula. Vepředu šli čtyři sithští vojáci a za nimi Alvin a Vantilla v poutech. Za vězni šel sithský akolyta a za ním další čtyři vojáci. Na plošině stálo asi sto vojáků a plošinu hlídala jedna malá věž.

Přímo k nim šel správce vězení oblečený v sithské uniformně.

„Vezeme vám novou várku, dva Jedie“ řekl správci akolyta.

„Dobře, můžete odletět. A co se vás týče, vy strávíte hodně dlouhou dobu tady. A věřte mi, tohle není obyčejné vězení. Odveďte je do cely.“

Vojáci poslechli a vzali Alvina a Vantillu do budovy. Na každém rohu stála jedna stráž. Chodby bylo temné, skoro se nedalo vidět. Došli do červeně osvětleného křídla, kde byly cely vězňů. Alvina dali do jedné z nich. Zavěsili ho na celu chráněnou modrým obeliskem pod ním. S Vantillou ušli ještě několik kroků. Pak zastavili u její cely a udělali jí to samé co s Alvinem. Ve stejném okamžiku k nim přišli sithští vojáci. Měli elektrokopí strážců a na opasku blastery. Kopí jim začali vrážet do břicha. Oba křičeli bolestí, ale snášeli ji.

„Řekneš mi, kde je ta akademie Jediů. Řekni to rychle, nebo zemřeš“ řekl strážce.

„Nikdy. Na lodi mi dělali horší věci“ odpověděl rozhodně Alvin.

Voják mu zabodl kopí znovu do těla. Tentokrát silněji.

„Ne Jedi, ne. Tohle je jen špetka toho, co tady máme. Budete čím dál horší a horší. Řekni, co chci slyšet teď. Nebo půjdeš na jedno speciální místo. Ty i tvá přítelkyně.“

„Ne, neřeknu vám nic.“

Strážce vypnul obelisk pod ním a vojáci ho vzali sebou. Brali Alvina sebou pryč z komplexu cel a táhli ho tmavou chodbou. Po chvíli přišel strážce do cely od Vantilly. Pokynul vojákům a druhému strážci to samé. Alvin mezitím došel do úplně temné místnosti, kde nebylo vidět ani na krok. Vantilla přišla do podobné místnosti, ale ne tam, kde Alvin. Vojáci jim sundali pouta. Potom řekli: „Užijte si to.“ Zasmáli se a odešli.

Mezitím se v obou místnostech zavřely dveře a světlo z chodby zmizelo. Teď viděli jen černočernou tmu. Po chvíli se vepředu rozsvítila světla. Byly tam velké železné dveře. Ty se potom otevřely. Alvin a Vantilla k nim došli. Viděli hlubokou šachtu. Z šachty potom jako ve výtahu vystoupala plošina. Co bylo na ní, však neviděli. Jakmile byly plošiny u nich, odstoupili. To, co uviděli potom, je vyděsilo.

Byl tam obrovský rancor a několik kathských psů. Ti se proti nim rozeběhli, jako kdyby nejedli celé týdny. Možná to tak bylo. Rancorové vyšli ze své plošiny a rukami máchli po vězních. Vantilla svému rancorovi uskočila a kopla do břicha nejbližšího kathského psa. Alvin se svému rancorovi vyhnul a vylezl mu na rameno. Neměl ale žádnou zbraň. V tu chvíli se rancor vzpřímil a Alvina poslal dozadu. Na něj pak zaútočili kathští psi. Jednomu se vyhnul a druhého odrazil na ostatní čtyři pomocí Síly. Toho vzadu začal pomocí Síly škrtit. Po chvilce ho pak zabil. Vantilla ve své místnosti odrážela nohama i Sílou kathské psy, kteří neúnavně útočili. Její rancor se po ní znovu vrhl. Vantilla vyskočila do vzduchu a rancor místo toho zlomil vaz jednomu psovi. Vyskočila na rancora a začala do něj kopat nohama. To jí ale bylo k ničemu. Rancor se rozeběhl a Vantilla se neudržela, takže spadla z rancora. Alvin se kathským psům vyhýbal. Jeho rancor jednoho z nich zašlápl. Alvin se mu vyhnul a pomocí Síly zabil další dva psy. Ten poslední na něj zaútočil. Vyhnul se mu a zabil ho. Rancor na něho zařval obrovskou sílou. Alvin ho navnadil na plošinu, odkud přišel. Rancor se na něj rozeběhl a vstoupil na plošinu. Alvin ho obešel a zmáčkl jedno tlačítko na panelu výtahu. Rancor se otočil a rozeběhl se na něj. V tu chvíli se ale dveře zavírala a jeho hlava uvízla mezi nezavřenými dveřmi výtahu. Rancor se po chvilce udusil a padl mrtvý. Mezitím Vantilla zabila i svoje kathské psy. Její rancor se po ní pořád oháněl. Vantilla nevěděla co udělat. Potom si všimla panelu na dveřích výtahu. Pomocí Síly táhla neuvěřitelně velkého rancora na plošinu. Zmáčkla tlačítko a plošina se začala spouštět nahoru. Rancor neměl možnost se vrátit do temné místnosti. Plošina ho tlačila ke stropu výtahu. Vantilla si oddechla a znovu použila Sílu. Začala pomoci ní dělat velkou trhlinu v plošině. Plošina byla skoro roztržená. Její rancor se snažil před pádem do šachty chytit toho, co z plošiny zbylo. Nestačil se udržet a spadl do hluboké šachty. Vantilla jen slyšela náraz, žádný bolestný křik rancora.

Dveře výtahu se zavřely a světla temné místnosti se rozsvítila. Vojáci, kteří přišli z chodby, vzali Alvina a Vantillu zpět do jejich cel. Alvinovi potom jeho strážce řekl: „Tohle nebylo špatné, Jedi. S vámi bude zábava. Ale musím přiznat, že tvoje přítelkyně nebyla tak lajdácká jako ty.“

„Co udělala? Taky bojovala proti rancorovi a kathským psům?“

„To ano. Roztrhla plošinu a shodila rancora do šachty.“

„Páni. Ta má větší sílu než jsem myslel.“

„Ještě si neviděl všechno. Ty a tvá přítelkyně budete příště bojovat společně. A tohle nepřežijete. Pokud ano, máme tucet dalších věcí, jak vás zaměstnat.“

Potom pokračovali strážci v mučení Alvina a Vantilly. Za nějakou dobu, po tom co neřekli žádné informace, odešli z jejich cel. Na jejich obeliscích je ale nechali.

Výcviková akademie Jedi, Dantooine…

Voják republiky spěchal enklávou k tamější radě Jedi. Došel za několika mistry. Uctivě se uklonil a řekl: „Padawani Vantilla a Alvin se nehlásí už dlouhou dobu. Rozvědka říkala, že je spatřili na základně na Devaronu. Impérium ale základnu zničilo. O nich žádné jiné zprávy.“

Mezi rytíři Jedi na Dantooine byl i mistr Rodvin, který byl i Vantillin mistr. Nevěděl, co udělat se zmizením své padawanky.

„Pošleme sondy na nejbližší světy u Dev…“ větu nedořekl, protože přišel k radě další voják republiky. Ten se taky uklonil a řekl: „Naše zprávy potvrdily, že byli padawani chyceni impériem. Podle zpráv by měli být teď na planetě Damascus.“

„Damascus?“ zeptal se nevěřícně mistr Rodvin.

„Ano pane. Právě to bylo potvrzeno.“

Rodvin věděl sice, že jeho padawanka je naživu. Bohužel se ale ve stejnou chvíli dozvěděl, že je držena v nejstřeženějším zařízením sithů. Nedovedl si představit, jakou bolest tak mladá padawanka snáší.

„Sestavte flotilu. Půjdeme padawany zachránit. Osobně se vydám na Damascus.“

Vojáci kývli a odešli.

„Buďte opatrný. Je to přísně střežené. Ať nechytí i vás“ řekl jeden z mistrů Jedi.

„Nemějte obavy. Musíme je odtamtud dostat.“

Rodvin odešel do raketoplánu republiky, který letěl na vlajkovou loď flotily. Raketoplán zapnul motory a odletěl z enklávy.