Původní meč

Všichni známe světelný meč jako zbraň jediů a sithů už od doby vzniku Galaktické Republiky. Ale víme, kdo byl první držitel světelného meče? První kolonizátoři galaxie, rasa Rakatnů, používala "Force-saber", který dokázal usměrnit sílu Temné Strany do soustředěné čepele. Systém fungoval na umělých krystalech černé barvy.

Podle tohoto vzoru člen řádu Je’daii (zní to podobně, že), známý jako zbrojmistr sestrojil vůbec první meč. Ten zůstal po tisíciletí ukryt na Tythonu (později hlavní planetou řádu).

Protomeče


Používání mečů se nerozšířilo a technologie tvorby se ztratila. Tehdy již, řekněme, moderní řád Jedi, objevil technologii výroby a s technologiemi tehdy dostupnými vznikly tzv. protomeče. Technici si osvojili způsob, jak vytvořit čepel o vysoké energii, ale vyžadovalo to velkou zásobu energie. Uživatelé protomeče museli mít na opasku připevněnou baterii, spojenou s jílcem pomocí drátu pro přenos energie. Baterie také měly značně nižší životnost. Tato zbraň byla ještě velice nestabilní, aby nedošlo k přehřátí a zničení, musely být v provozu jen krátké intervaly. Proto se staly spíše ceremoniální proprietou, než zbraní.
Během let se nedostatky odstranily a konečně mohl být meč použit v boji a byl tehdy ohromnou výhodou.


Nová éra

Vypadá to, že člověk zodpovědný za výrobu moderního designu meče nebyl z Řádu ale Sith. Nouze donutila sithské pány vyměnit staré velké baterie za zdroj, který se vešel do jílce. Prodloužili i životnost, použitím nového typu vodiče, který vracel negativní náboj do zdroje. Energie v systému zůstávala, dokud nebyl meč vytížen (například prořezáváním materiálů).
Až do konce Hyperprostorové války používaly moderní meče pouze příslušníci sithského řádu. Teprve po jejich porážce převzali tuto technologii jediové.

Občanská válka

Dlouhou dobu používání mečů, nikdo neřešil rozdíl mezi barvami čepele (Krystaly byly pravděpodobně syntetické a barva volitelná). Teprve Jedi i Sith v jedné osobě, Revan, zavedl tradici rudých mečů a tmavých šatů pro uživatele Temné Strany. V tu samou dobu se také rozmohlo používání osobních štítů. Blastry ztratily na účinnosti a do povědomí se dostaly chladné zbraně, meče z odolných slitin.

Doba "míru"

V nám známé době a stovky let před epizodou I, se používání přírodních krystalů stalo standardem. Proto se barevná škála omezila ve velké míře na odstíny modré a zelené (samozřejmě další barvy byly, ale vzácně). Konstrukce meče byla často individuální záležitostí mezi mistrem a padawanem (viz níže).

Tradice ustoupila nutnosti zbrojit mladé během Klonových válek a celé skupiny sestrojovaly své meče pod dohledem jednoho nebo mála mistrů. Jejich vlastní mistři často trávili čas na frontě nebo v utajení.

Impérium

Jediové vymřeli a techniky výroby meče se udržely jen v sithských kruzích, až do obnovy řádu a využití holokronů starých mistrů. Meče se vyráběly povětšinou podle starých způsobů. I když se objevily pokusy imperiálních inženýrů o masovou výrobu, meče se stále musely skládat ručně. Tyto manufakturní meče sloužily hlavně pro imperiální "Saber Guard" a klony Starkillera.

Po pádu Imperia a v prvních chvílích nového řádu se používaly syntetické krystaly, protože naleziště, jako Ilum nebo Dantooine, nebyla mistrům známa a většinou byla i vyprázdněna.
Skutečnou manufakturu světelných mečů započal Desann pro svůj kult. Tyto meče byly identické a masově vyráběné, jelikož kultistů bylo stále víc. Hodnota takových mečů však byla na pováženou.
Imperial Knights nového Impéria používali taktéž syntetické bílé krystaly a jednotné schéma pro výrobu svých mečů, ale konstruovali je jednotlivě, což jim umožňovalo částečně si přizpůsobit styl podle sebe.

Konstrukce


Když učedník dosáhl požadovaného věku, byl přidělen mistrovi a první úkol bylo sestavení meče. Existovalo několik metod a bylo na každém padawanovi, aby se rozhodl, jakou cestou ho sestaví. Mohl meditovat, mohl využít technické místnosti v chrámu… Někdy stavba trvala chvíli, jindy až týdny. Jakákoli chyba znamenala výbuch a v nejhorším případě zničení krystalu.
Říká se, že meč má svou vlastní vůli a pokud si jedi nerozumí se svým mečem, nemůže dojít k dokonalé rezonanci. Jestliže se aura jedie ruší s aurou krystalu, nedokáže jedi perfektně fungovat a dosáhnout požadovaných cílů.

Typy a tvary

Existuje mnoho různých mečů uzpůsobených pro svého majitele nebo úkol.

Kromě standartních mečů známe oboustranné, dvoučepelové nebo světelné tyče. Všechno označuje meč s čepelí na každé straně jílce. Určitě znáte Darth Maula, Bastilu Shan nebo Satele Shan, ale prvním doloženým uživatelem byl Exar Kun, který svůj meč přestavěl podle schématu z holokronu.

Obrázek
Pak je tu Shoto. Shoto je jednoduše krátký meč. Používal se nejčastěji jako vedlejší zbraň, nebo popřípadě sloužil menším rasám jako ekvivalentní náhrada. Takzvané strážní shoto (Guard Shoto) byla forma připomínající tofnu (policejní obušek). Rukojeť tohoto shota byla z odolného materiálu, aby byly techniky efektivní. Tyto meče používal například Ahsoka Tano, Yoda nebo Sora Buq, strážní verzi pak známe z rukou Maris Brood.

Opakem krátkého meče je dlouhý, speciální úprava na takzvaný dvoufázový meč dovolila prodloužit čepel na dvojnásobnou délku. Avšak taková zbraň byla neohrabaná, a pokud nevyšel překvapivý útok s prodloužením, čepel se stala spíš nevýhodou. Nejznámější vlastníci byli Corran Horn a Darth Vader.

Naprostým "antonymem" shota však je světelná palice. Nemá to nic společného s palicemi, jde jen o meč větších rozměrů. Oproti normálním mečům má delší jílec i čepel a je o poznání mohutnější. Používali jej rasy s větší tělesnou konstitucí.

Výjimeční šermíři si skládali zakřivené jílce. Takto upravený meč měl dvě výhody – Jílec se celkem dobře dal držet jednou rukou bez ztráty kontroly a čepel se díky nekonvenčnímu úhlu mohla dostat k protivníkovi z překvapivých úhlů. Takováto rukojeť je často spojována se stylem boje Makashi. Kromě haběte Dooku a Asajj měli v držení tyto meče převážně Temnou Stranu užívající jedinci. Jediný známý jedi používající zakřivenou rukojeť byl Wookiee Tyvokka.

Existovaly prodloužené jílce, které svému nositeli poskytovaly lepší ovladatelnost. Samozřejmě taková rukojeť byla naopak jednodušším cílem pro nepřítele. Délka nebyla univerzální a každý jednotlivec si ji mohl navrhnout podle potřeb.

Někteří preferovali délku jílce na úkor délky čepele. Takovou úpravu nazýváme světelné kopí. Čepel byla zkrácena, ale délka zbraně byla ve výsledku větší. Kopí, stejně jako strážní shoto , bylo vyrobeno z odolných materiálů. Některé formy měly čepel na obou stranách zbraně – Například chrámová stráž jediů.

Mezi mé oblíbené patří světelný bič. Tady je název docela výstižný. Od jílce se vine "vedení", které po zapnutí vytváří flexibilní čepel. Tovární nastavení není tak silné jako meč, ale s nastavením intenzity lze sekat ruce i touto zbraní.

Darksaber je velice zajímavý fenomén. Podle všeho jde o meč používaný jedii před tisíciletími. Tvarem připomíná vibromeč, ale jeho čepel je tvořena podobným způsobem jako u světelných mečů – teoreticky by mohlo jít o první světelný meč vyrobený na Tythonu, jelikož je znám jen jediný exemplář.

Světelné meče mají spoustu dalších podob. Vedle fleretu, který je jen ozdobeným jílcem, známe hole se skrytým mečem, jílec s dvěma emitory směřujícími stejným směrem a možná svázané meče – něco jako nunchaky – a mnoho dalších netradičních vylepšení. Někteří jediové se vrátili k původním schématům protomečů - takové zbraně se nazývají retromeče a až na konstrukci jde o stejně kvalitní zbraně.


Rituály

Povýšení – Po úspěšném splnění zkoušek je jedi povýšen na rytíře. Během rituálu je padawan připraven o svůj copánek pomocí meče nejvyššího (postavením) člena rady. Je to precizní zákrok a při neopatrnosti by padawan mohl přijít o ucho.

Souznění věrnosti – Jde o rituál založený na porozumění. Když jedi nabídne svůj meč, ukazuje tím důvěru druhému. Po výměně si musí osvojit přítelův meč. Jakmile si porozumí, vrátí meč původnímu majiteli a souznění je dokonáno, vzniká životní pouto a silná rezonance mezi oběma.