Bitva o Tharodii: Kapitola 1. - Poklidný den

Vážení a milí SW fandové

Dlouho jsem váhal, zda jít s kůží na trh. Nakonec jsem si však řekl, že to zkusím a předkládám Vám tedy svou prvotinu s nadějí, že Vás zaujme. Jak jsem napsal, je to má úplně první povídka, takže uvítám jakýkoli váš názor na ni. Během příběhu jsem si dovolil vypůjčit některé známé SW postavy a doufám, že vám to, stejně jako případné nedostatky a chyby, nebude příliš vadit. V případě, že vás úvodní kapitola zaujme, mohu vám slíbit, že další jsou již hotové a čekají jen na vypuštění do světa. Nyní přeji příjemnou zábavu.

Bitva o Tharodii: Kapitola 1. - Poklidný den

Obloha byla průzračně modrá a jediné co narušovalo klid na Tharodii byl vzdálený hřmot gigantických, kilometr vysokých, Velkých tharodijských vodopádů. Velké tharodijské vodopády jsou jedny z největších známých vodopádů ve Vnějším okraji. Planeta Tharodie svou velikostí odpovídá Coruscantu, ale na rozdíl od něho, je její povrch ,, živý“. Tvoří ho jeden velký, několik tisíc kiláků široký, kontinent, táhnoucí se napříč planetou od severu k jihu. Na severu, z jinak poměrně rovinatého povrchu, vystupuje pohoří Granas, jehož vrcholky se tyčí průměrně 8 kilometrů do výše. Panuje zde věčný chlad, neboť Granas leží téměř na pólu. U východní paty pohoří Granas pramení Ikala, největší řeka Tharodie, která v mírném podnebí, po cca třech stech kilometrech padá Velkými tharodijskými vodopády do rovinaté krajiny tarusských plání a odtud poklidně teče do oceánu, který kontinent obklopuje. Na pláních je několik velkých měst a vesnic, jinak jsou zde travnaté pláně, místy střídané lesy, přičemž největší je Kelas. Hustý les, dosud ne zcela probádaný, nacházející se v jižní části kontinentu. I když Tharodie samotná je od světů jádra vzdálená, není chudá ani bezvýznamná. Drtivou většinu obyvatel Tharodie tvoří lidé. Tharodijci jsou povětšinou horníci, hutníci nebo výborní inženýři, čehož využívají zejména republikové loděnice. Veškerý tharodijský průmysl, který je velice vyspělý, je na hladině oceánu. Jsou to hlavně plovoucí hutě, které zpracovávají největší bohatství Tharodie. Kovy. Ty se těží na šesti z osmi tharodijských měsíců, které jsou, mimo doly, neobyvatelné a republika tyto kovy využívá pro výrobu lodí své flotily.

A právě zde, na Tharodii vyrůstla Lyra Lensová, která si, spolu se svým mladším bratrem Ikem, hrála na plácku za domem. Jejich hru podbarvoval vzdálený a již téměř neslyšitelný hřmot velkých vodopádů. Najednou se ozval hluk připomínající nákladní loď, vezoucí vytěženou rudu, jakých na Tharodii přistávají denně desítky. Tenhle zvuk ale nemířil na oceán, jako obvykle. Znělo to jako by se pomalu přibližoval k nim. Lyra se rozhlédla okolo, ale neviděla nic. Až když zvedla hlavu, uviděla obrovskou výsadkou loď. A nebyla jedna. Výsadkové lodě se objevovaly po celé obloze, kam jen oko dohlédlo. Přelétaly Lyře nad hlavou a snášely se na rozlehlé pláně za Tarussem, hlavním a největším městem Tharodie. Lyřin otec, inženýr pracující pro Kuat Drive Yards, Dolan Lens, vyběhl z domu s blasterovou puškou v ruce: ,,Lyro, Iku, okamžitě domů. Vezměte maminku a schovejte se ve sklepě. Já za vámi hned přijdu. „ Lyra chtěla oponovat, ale otec vyhrkl: ,,Neslyšeli jste? Okamžitě dovnitř. Nebudu to opakovat!“ Lyra popadla Ika a zmizela v domě. Dolan nasedl na speeder a vydal se za přistávajícími loděmi, směrem z města, k Tarusským pláním.

Když Dolan dorazil na Tarusské pláně, byl ohromen pohledem, který se mu naskytl. Pláně byly totiž plné droidů, bitevních droidů. Dolan se schoval za nejbližší kámen a popadl dalekohled. ,,Hm… bé jedničky, superdroidi, Těch musí bejt dohromady tak čtyři prapory. Tanky,…, co? Tanky? Zatraceně!“ řekl si. Doufal, že i když je Republika již několik měsíců ve válce, o Tharodii a jejím významu pro Republiku se sepíci nedozví. Každopádně teď tu byli a zahájily invazi na Tharodii v plné síle a se vší parádou. Dolan se odplížil ke svému speederu a co nejrychleji se snažil zmizet. Mířil přímo na velitelství planetární domobrany v Tarussu.

Poté, co dorazil k velitelství, všude vládl zmatek. Stráž u vchodu odmítala Dolana vpustit dovnitř, neměl na sobě uniformu domobrany a tak ho považovali za civila. Až když jim ukázal holoprůkaz, pustili ho. ,,Za kým jdete?“ zastavil Dolana poručík. ,, Za generálem Dalfusem, mám důležité informace o situaci“. ,, Za generálem nemohu pustit kdekoho.“ řekl poručík, ale poté se zarazil: „ teď ale není čas na formality, pojďte se mnou“ a vedl Dolana dlouhou chodbou k operačnímu centru. ,, Generále, tento muž má nějaké informace o situaci nebo to alespoň tvrdí.“ Generál vzhlédl od stolu s holografickou mapou města a otočil se na Dolana. Dolan si ho jen letmo prohlédl. Generál Veldone Dalfus vypadal jako obyčejný čtyřicetiletý chlapík, jen oblečený do uniformy, ale jizva přes pravou, neoholenou tvář prozrazovala, že není bez bojových zkušeností. ,, Tak pane,.. pane..?!“řekl generál. ,, Lens, Dolan Lens pane“ vyhrkl Dolan. ,, Tak pane Lensi, co nám můžete říct?“ Dolan přistoupil ke stolu a spustil:,, Pane, byl jsem na tarusských pláních, asi třicet kiláků za městem. V té oblasti přistávají výsadkové lodě. Patří separatistům a jsou plné droidů. Neměl jsem čas je počítat, ale odhaduji, že mají sílu asi čtyř praporů. Většinu jednotek tvoří řadové Bé jedničky, ale mají i superdroidy a tanky. Vzdušné krytí jim zajišťují supí droidi a bombardéry. Měl jsem docela štěstí, že si mě nevšimli.“ Generál se otočil, odstoupil několik kroků a otočil se zpět k Dolanovi. ,, Hm.., no vypadá to, že až se přeskupí, půjdou rovnou na nás. Přímo na Taruss. A podle toho, co říkáte, ho asi nemáme šanci udržet. Ne s našimi silami a výzbrojí. Budu to muset konzultovat s planetární radou,“ na chvilku se odmlčel a poté se Dolana zeptal: ,, Pane Lensi, máte rodinu?“ . ,, Ano pane. Ženu a dvě děti.“ odpověděl Dolan. ,, Tak se k nim vraťte a večer poslouchejte vysílání. Dozvíte se rozkazy. Teď jděte“ řekl generál a nabídl Dolanovi ruku. Ten ji stiskl a s pokynutím hlavy se měl k odchodu. ,, A - pane Lensi!“ zvolal Dalfus. „ Ano generále?!“ odpověděl Dolan. „Děkuji Vám“ řekl Dalfus a odešel. Dolan kývl hlavou a vyšel před velitelství. Zhluboka se nadechl. Uvědomil si, že právě teď je možná součástí dějin. Ale na rozjímání neměl čas. Nasedl na speeder a jel domů za rodinou, přesně, jak mu generál řekl.

Dalfus se mezitím chystal co nejrychleji odjet do sídla Tharodijské vlády. ,, Poručíku, už jsou hotové ty holoskeny?“ zeptal se svého pobočníka, poručíka Alda. ,, Ano pane, už je mám na disku. Ale nemohu se spojit s žádnou stanicí na našich měsících, ruší nám mimopanetární komunikaci, takže vůbec nevím, co se děje venku.“ odpověděl poručík. ,, No, máme alespoň ty skeny, pojďte, musíme jet.“ řekl generál a oba se vydaly ke stanici tryskovlaku. Ten vedl z velitelství přímo do budovy vlády.

Když vystoupili z tryskovlaku a výtah je vyvezl do vládního patra, vstoupili do veliké, bohatě osvětlené haly. Té dominoval několikametrový kus rudy uprostřed. Slečna za stolem je oslovila: „ Přejete si pánové?“ „ Ano, přejeme si. Musíme okamžitě mluvit předsedou vlády Kiffenem.“ odpověděl Dalfus. „ Ale to není možné, pan předseda si nepřeje být rušen“ řekla sekretářka. Generál a poručík se na sebe nevěřícně podívali a generál vybuchl.¨: „Děláte si srandu? Tharodie čelí invazi a vy mi řeknete tohle? Ááá, že se s vámi vůbec bavím“ generál mávl rukou a spolu s poručíkem se vydal rychlou chůzí ke kanceláři předsedy. Generál rozrazil dveře do předsedovy kanceláře a vstoupil dovnitř. Předseda Kiffen seděl za stolem, proti němu však seděl kdosi oblečený v rouchu, jaké nosí Jediové. Oba muži vstaly a obrátili se k oběma příchozím. „Poručíku, zavřete prosím dveře,“ vyzval předseda „generále, dorazil jste právě včas. Dovolte, abych Vás seznámil s Ianem Dyiem, mistrem Jedi. Dorazil k nám včera, aby zjistil jaká je situace v našem sektoru.“ Jedi shrnul kápi a uklonil se: „ Ian Dy, ale ještě nejsem mistr, pan předseda se zmýlil“ představil se Jedi. Generál zasalutoval: „Generál Valdone Dalfus, velitel domobrany planety Tharodia.“ „Pokud dovolíte pánové,“ pokračoval generál „ máme zde vážnou situaci a musíme jí ihned čelit.“ „ Ano. Vím, ale nemám žádné přesné zprávy.“ řekl předseda. „ Ty máme my.“ řekl generál a položil na stůl holoprojektor, který po zapnutí promítl Tharodii z orbitálního pohledu. „ Jak vidíte, planeta je odříznutá silnou blokádou separatistů,“ začal generál „naše stíhače ji nemají šanci prorazit. Těžba na našich měsících Stegos, Agamen, Irado, Legus, Brax a Ios je přerušena a základny jsou pravděpodobně obsazeny droidy. Většina naší nákladní flotily je na Tharodii, zbytek je blokován na měsících.“ holoprojektor zobrazil povrch planety a Dalfus pokračoval „ Separatisté zahájily výsadek asi třicet kiláků za Tarussem, zatím tu mají asi čtyři prapory droidů a tanky. Jsou tedy mnohem početnější a lépe vyzbrojeni než naše domobrana. Zatím máme rozestavěné pouze pozorovací hlídky, avšak pokud se jim postavíme v regulérní bitvě, obávám se, že budeme rozdrceni. Dle mého názoru nemá smysl v tuto chvíli klást odpor. Pane předsedo, musíme požádat Republiku o okamžitou vojenskou pomoc.“ „ Podle toho, jak to generál vylíčil, nezbývá mi, než s ním souhlasit. Doporučuji v tuto chvíli nebojovat a s bojem začít až dorazí republiková vojska.“ vmísil se Dy. Předseda vstal, pohlédl z okna na Taruss a po chvíli řekl: „ Dobrá pánové, rozkažte domobraně uschovat zbraně a vyčkat. Vše musí fungovat jako dosud. Mistře Dyi, odleťte prosím ihned na Coruscant a informujte radu a senát o naléhavosti situace. Počkáme tedy. Prozatím nesmíme zavdat příčinu k boji.“ Ian Dy se uklonil a odešel. „ Generále, promluvím ke svým lidem. Nechte připravit vysílání.“ řekl Kiffen. „ Ano pane předsedo. Do hodiny bude vše připraveno.“ odpověděl generál a i s poručíkem Aldem odešel.

Dolan dorazil ke svému domu. Odstavil speeder a vešel dovnitř. Jen co otevřel dveře, dostal vázou. „ Aaauu, co se děje.“ zvolal. Ze stínu místnosti vystoupila jeho žena Aleia: „ Proboha Dolane, to jsi ty? Myslela jsem, že jsou to ti vetřelci.“ řekla. Dolan odpověděl: „ Obsazují nás separatisté, zítra tu budou. Kde jsou děti?“ zeptal se. „ Ve svém pokoji.“ řekla Aleia. Vtom se spustil holoprojektor. „ Posloucháte rádio Tharodia, promluví předseda vlády Atanius Kiffen.“ Po chvíli ticha se objevil předsedův hologram: „Vážení občané Tharodie, dnes došlo k napadení našeho mírumilovného světa droidí armádou separatistické aliance. Vstup pozemních vojsk aliance do hlavního města Tarussu očekáváme během zítřejšího dne. Vyzývám tímto všechny, aby zachovali klid a zdrželi se jakéhokoli ozbrojeného odporu. Nezavdejte prosím, droidům sebemenší záminku k útoku. Vláda vyhlašuje noční zákaz vycházení a nebude tolerovat žádné přestupky vůči zákonu. Vše bude probíhat jako doposud, co vás stály potraviny dnes, budou vás stát i zítra. Zatím nevíme, kdo celé invazi velí ani jaké budou události následujících hodin. Mohu vás ale ujistit, že vláda Tharodie dělá vše, aby zabránila ztrátám na životech a devastaci naší planety. Do doby, než nalezneme východisko z této situace, vás znovu vyzývám. Zachovejte klid a pokoj. Atanius Kiffen. Konec.“ „No, hezké“ řekl si Dolan, ale přenos pokračoval: „ vysílání pokračuje na zabezpečené frekvenci.“ Dodal automatický hlasatel a Dolan rychle přepnul na zabezpečenou frekvenci: „ Tady generál Dalfus, všem členům domobrany se nařizuje pečlivě uschovat zbraně a výstroj. Vzhledem k velké převaze protivníka bylo rozhodnuto, že domobrana Tharodie nebude proti okupantům, v tuto chvíli, zasahovat. Byl vyslán zástupce do galaktického senátu a očekáváme pomoc republikové armády a flotily. Naše domobrana se do bojů zapojí až po příletu republikových vojsk. Veškeré těžké zbraně budou ponechány ve skladech, a to až do vydání jiných rozkazů. Pánové, žádné hrdinství, budeme potřebovat každého z Vás. Generál Dalfus, konec.“ Po tomto projevu vysílání skončilo. „ Co budeme dělat?“ zeptala se Aleia. „ Zatím to, co chtějí. Budeme v klidu a snad to přečkáme ve zdraví. Nehodlám nic riskovat.“ řekl Dolan.


Pokračování příště…