Prízrak z minulosti

Tak tohle bylo...OPRAVDU EPICKÉ!!! Ze všech tvých povídek, co jsem zatím četla, je tahle rozhodně nejlepší. Podle mě skvěle vystihnuto jak se asi Luke i Anakin cítili a taky jsem si vždycky říkala jak by to asi vypadalo, kdyby se ti dva potkali, a myslím, že proti tomuhle by neměl nic ani George Lucas.
Taky se mi moc líbily chvíle, které jsi použil, možná by se tam hodila ještě ta, jak Obi-wan usekne Anakinovi tři končetiny a ten zbytek toho ne zrovna vřelého rozloučení všichni známe, ale to by asi bylo vážně trochu morbidní.
A nakonec taková malá poznámečka, třeba jsem si toho všimla až teď, ale měl jsi tam výrazy jako třeba otče a synu. Na vysvětlenou, moje máma je Slovenka, stejně jako většina mého příbuzenstva a tudíž s tímhle jazykem nemám nejmenší problém, ale ačkoli nesnáším ve škole ani češtinu, angličtinu i němčinu, tak si z nějakého důvodu potrpím na pravopis a tohle se aspoň u babičky na vesnici neříká. Ale jako už pomilionté, tohle je čistě můj názor a rozhodně tě tím nechci odradit od další tvorby. - Tahle hláška už vás musí všechny štvát. :)
Jinak, těším se ta tvoje příští výtvory a ať tě provází Síla.
Howg.

"Ne každý, kdo bloudí, je ztracen." - J.R.R. Tolkien

Hodně dobré, skvělé, úžasné - pravda je, že na popisy pocitů nejsem, ale tady mi ani nepřišlo, že by to bylo nějak přehnané. Vše je správně vyváženo a posazeno. Slovensky bohužel nevládnu, takže chyby nevidím, jsou-li tam, ovšem příběh se povedl.

"You may fire, when ready."

Opět geniální, citlivé, překrásně popsané, velkolepé a tentokrát i velmi dojemné!
Musím vyzdvihnout popisy prostředí, protože se v textu důsledkem střídání snových výjevů objevovaly častěji než v předchozích povídkách a byly podané s citem a tak umně, že jsem se ani nemusela moc snažit a moje fantazie mi obrazy jednotlivých výjevů přehrávala úplně sama.
Chválím také nápad - moc se mi líbí setkání otce se synem prostřednictvím snu (či Síly?), kde se na pozadí chronologicky mění obrazy událostí Anakinova života tak, jak je známe z filmu. Jako celek to působí velmi dobře a umělecky, jednotlivé části navazují přirozeně a navozují atmosféru smíru a klidu.

Tato povídka mi oproti předchozím připadá trošku jiná, a to proto, že tentokrát se tolik nesoustředíš na detailní popis nejniternějších pocitů jednaících postav; dozvídáme se o nich spíše z vyprávění, případně z retrospektivy. Nicméně ačkoli právě tyto tvoje detailní psychologické popisy jsou to, co mě vždycky uchvátí a v čem si libuji, jejich absenci jsem skoro ani nezaznamenala. Povídka je prostě i tak dokonale vyvážená, obsahuje všechny prvky, které by měla mít, opět mě vtáhla do děje natolik, že jsem zapomněla vnímat okolí, a tak dále a tak dále, jako vždy, jen bych se opakovala.

Ani tentokrát holt nemůžu jít pod 10 hvězdiček, děkuji za skvělou povídku a želám ti veľa šťastia do ďalšieho písania! ;)

Každý z nás může být Jedi. Stačí jen naslouchat Síle...